Všehochuť
|
Zdravotní tematika 2...
Upozornění pro čtenáře:
Vedu tuto webovou stránku od roku 2008 a po celou dobu je volně přístupná pro všechny čtenáře bez rozdílu. Domnívám se, že se jedná o kvalitní články, které často ručně přepisuji a velmi často jsou provázené mými komentáři a úvahami. Navíc v rubrice „Povídky z arabštiny“ jsem původně poskytla k přečtení své vlastní překlady. Kdo z českých čtenářů může přispět libovolnou částkou, jako odměnu za mé dlouholeté úsilí, které na články vynakládám a na následnou jejich editaci, může ji poslat na účet: 670100-2206364757/6
Bc. Kateřina Hájková Otužování: Jak ho provozovat, aby splnilo svůj účel
Otužování ve smyslu celkového systematického zvyšování odolnosti organizmu, které je vnímáno jako dlouhodobý proces, může zdraví skutečně velmi prospívat. Naopak neuvážlivý nebo zbrklý postup v něm může vyústit i v hazard se zdravím. Co všechno může pojem otužování zahrnovat a jak jej s ohledem na vlastní možnost provádět správně? Otužování znali již staří Římané, velmi populární bylo v 19. století, kdy vznikly dnes známé metody pánů Kneippa nebo Priessnitze. V moderní době se o něm píše každý rok na podzim, kdy přicházejí respirační infekce. Letos je důsledkem koronavirové infekce, která zaplavila celý svět, ještě aktuálnější. A to také kvůli tomu, že otevřené vodní toky se jeví jako vhodná varianta v době, kdy jsou jiná sportoviště uzavřena. „O souvislosti otužování a koronaviru lze říci, že kdo se bude otužovat a dodržovat zdravý životní styl, nebude přinejmenším obézní,“ říká k tomu prof. MUDr. Jiřina Bartůňová, DrSc., přednostka Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. „A obezita je jeden z již jednoznačně prokázaných rizikových faktorů těžkého průběhu koronavirové infekce,“ dodává. Co je vlastně otužování?Otužováním si můžeme pomoci k celkové odolnosti organizmu, která nám pomůže překonat různé nepříjemné zdravotní stavy, včetně nákazy novým koronavirem. Podle odborníků je pro vysokou efektivitu na zdravý životní styl potřeba provozovat ho správně. Podle profesorky Bartůňové se otužováním nejčastěji myslí zvyšování odolnosti organizmu vůči nízké teplotě a jeho účelem je upevnění zdraví, zejména pak posílení imunity vůči respiračním infekcím. „Obvykle se pod pojmem otužování rozumí sprchování studenou vodou či plavání ve studené vodě, případně saunování. Ale může se jednat i o celoroční sportování ve volné přírodě a další praktiky, jako je spaní při otevřeném okně, ‚kneipování‘, tedy střídání tepla a chladu na ploskách nohou, a jiné,“ vysvětluje. A prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc., přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně, dodává, že „otužování neznamená pouze zvyšování odolnosti proti chladu, ale celkově se dá říci, že každá aktivita, která nějakým způsobem zatěžuje a trénuje naše tělo, má příznivý vliv na schopnost se vyrovnat se zátěžemi dalšími a třeba i neočekávanými“. Kdy otužování prospívá a kdy nikoliv?Zda otužování prospívá, záleží na mnoha faktorech, kam patří i skutečnost, koho se vlastně týká. Rozhoduje zdravotní stav daného jednotlivce, jakou praktiku a jak často provádí. Podle profesorky Bartůňové může být prospěšné pouze otužování, které je prováděno pravidelně a přiměřeně v souladu s dalšími významnými součástmi,zdravého životního stylu, jako je správná výživa, dostatek spánku, pravidelný pohyb, duševní pohoda a další. „Velmi záleží na tom, jak se otužování provádí. Extrémem je, když se někdo rozhodne otužovat tak, že bez jakéhokoliv předchozího tréninku skočí na Silvestra do Vltavy. To je pak i pro zdravého člověka hazard se zdravím,“ vysvětluje a pokračuje: „Pokud se provádí otužování pravidelně a přiměřeně, může být prospěšné nejen pro imunitní systém, ale také například i pro srdečně-cévní systém.“ Pokud se ovšem otužování provozuje tak, jak by se mělo, za zohlednění všech zmíněných faktorů, potvrzuje profesorka Matějovská Kubešová, že může skutečně významně podpořit obranyschopnost organizmu. „Jedním z popisovaných mechanizmů je zvýšení prokrvení dýchacích cest při vdechování studeného vzduchu a následné zvýšení produkce hlenu včetně slizničních protilátek,“ vysvětluje.
AAZdraví ŽIVOTNÍM STYLEM KU ZDRAVÍ
Nedostatek vitaminu D je obtížné poznat. Lékař ale uvedl jedno znamení, které se projeví ve spánku
V lednu jsou noci stále velmi dlouhé a dny krátké. Platí také, že je venku zima a slunce příliš nesvítí. Naše těla tak nedokáží získávat dostatek vitaminu D ze slunce. Bohužel tak u většiny lidí
hladina tohoto klíčového vitaminu klesá pod doporučené hodnoty. A pokud klesne významně, může se to začít podepisovat na zdraví. Nedostatek vitaminu D může způsobit velké problémyVitamin D má v těle velmi důležité úkoly. Kromě toho, že podporuje správnou funkci imunitního systému, o čemž se dnes hodně mluví, má ještě další účinky. Především posiluje kosti, svaly i zuby. Pokud někdo trpí vážným nedostatkem vitaminu D, mohou ho potkat deformity kostí nebo jejich bolest. Jak ale vitamin D doplnit? Jednou možností je soustředit se na stravu, která ho obsahuje. Jde především o tučné ryby, červené maso nebo třeba vejce. Ale to často není dostatečné, a tak je třeba sáhnout po doplňcích stravy nebo lécích, pokud je nedostatek už skutečně vysoký. Problém spočívá také v tom, že většina lidí dlouho nepozná, že jim vitamin D schází. Mohou se tak do stavu, kdy už je skutečně zle. Je totiž také pravdou, že tuto látku není tak snadné rychle doplnit. Tělo ji vstřebává dlouhou dobu, a tak j je nutná alespoň několikaměsíční kůra, než se hladiny vitaminu v těle obnoví. Špatný spánekPodle lékaře Michaela Breuse je možné nedostatek vitaminu D poznat ve spánku. Jeho deficit se totiž projeví špatným spánkem či krátkou dobou spánku. Pakliže se tak začínáte budit dříve, případně se vám špatně usíná, měli byste si nechat vyšetřit hladinu této látky v těle. “Analýzy ukázala jednoznačné spojení mezi nízkou hladinou vitaminu D a nedostatkem spánku. Platí to ale i naopak, tedy, že nízká hladina vitaminu D vede ke špatnému spánku,” uvedl Michael Breus pro deník Express. Než se ale vrhnete vitamin D doplňovat, poraďte se nejprve se svým lékařem, aby vám doporučil vhodnou dávku na základě vašich hodnot. Tímto vitaminem se totiž můžete i předávkovat. Dospělý by za den neměl přijmout více než 4000 IU, což je ekvivalent 100 mikrogramů. Má poznámka: Beru 1000 IU, a je to uvedené jako optimální, tedy dostačující. Doporučovala bych jedině maximálně 2000 IU. Právě záleží na tom kolik je vitamínu D v krvi. Má poznámka: V posledním článku co jsem četla, naioaj velký nadbytek vitamínu D může počkodit ledviny. Nic by se nemělo přpřehánět, nejlepší střední cesta. Až bude v létě svítit slunce, to samo vytváří v organismu vitamin D.
Vakcinolog: Koronavirus se už přizpůsobuje lidem, aby jim tolik neubližoval Jiří Mach, Právo Nové varianty korona viru sice ještě mohou udeřit, ale taková možnost je málo pravděpodobná, řekl v rozhovoru pro Právo přednosta Ústavu epidemiologie a biostatistiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Marek Petráš. Zedy situace dramaticky nezmění? V současnosti máme imunitu u zhruba 50 procent obyvatelstva, ať už díky ukončenému očkování, anebo získanou po onemocnění covid. A na podzimdá se, že počty nakažených už nerostou a drží se na nízkých číslech. Je to důvod k optimismu? Ano, už bychom si mohli poslechnout i nějaké dobré zprávy. Přestože se mohou objevovat ještě nebezpečné mutace a nové varianty, spíše to vypadá, že se z tohoto koronaviru stává lidský virus. Hlavní rizika se týkají osob se závažnou poruchou imunitního systému a mutací u zvířat To znamená, že to bude virus, který není svému hostiteli tak nebezpečný? Ano, nejprve jsme se potýkali se zvířecím virem, který obecně má tu vlastnost, že se u člověka šíří pomalu, zato je mu nebezpečnější. Viry ale přirozeně mutují a nyní se zřejmě uzpůsobuje člověku, takže se může šířit snáze, ale už mu tolik neublíží. Ostatně si můžeme toto modelově dokumentovat i pandemií chřipky z roku 1918. Tehdy očkování nebylo a trvalo to zhruba čtyři roky, než se vnímavost populace snížila natolik, že se viry chřipky přestaly masově v populaci šířit. Během této doby došlo rovněž k adaptaci viru, který přestal být pro člověka tak nebezpečný, jako tomu bylo na počátku pandemie. Na podzim se t bude počet imunních podstatně vyšší. Můj odhad na podzim je, že budeme mít třeba deset tisíc zaznamenaných infekcí měsíčně, ale nízké počty nemocných, hospitalizovaných. Stávající situaci přispívají i vládní opatření, z nichž za nejvýznamnější pokládám ta, která se týkají cestování přes hranice. To zamezuje dovozu nových variant, které by mohly způsobit nové potíže v podobě komunitního šíření. Takže lockdown lze podle vás vyloučit? Už bych s ním nepočítal. A černé scénáře, že by se vyskytla varianta, která by prolomila protilátky po očkování anebo která by se šířila mezi dětmi a způsobovala jim větší zdravotní potíže, jsou málo pravděpodobné? Ano, toto jsou velmi málo pravděpodobné možnosti. Ale pokud se ptáte na hlavní rizika, tak ta se týkají infekce zvířat a osob se závažnou poruchou imunitního systému. Nebezpečné by bylo, kdyby se korona virus začal šířit mezi osobami s poruchou imunity. Těch je ale v populaci méně než jedno procento, tedy nízký počet. Navíc se dá předpokládat, že tyto osoby, které jsou obecně ohroženy jakýmikoli infekčními nemocemi, se nevystavují zvýšenému riziku expozice, takže minimalizují kontakt s potenciálně nakaženými. A pak je tu přenos přes zvířata. Vzpomeňte si, jak se koronavirus v Dánsku přenesl na norky, začal se šířit na norkových farmách, a dokonce zpětně reinfikoval ošetřovatele. Právě takový proces může vést ke vzniku takové mutace, která by mohla být znovu agresivnější a pro člověka nebezpečnější. Ostatně proto tehdy byli norci utraceni. Ale v přípravě jsou také veterinární vakcíny, aby se zabránilo tomuto riziku vzniku nebezpečných variant koronaviru. Můžeme se tedy vydat cestou Velké Británie, která výrazně rozvolnila, ale nákaza se drží na nízkých číslech? Touto cestou se dal i Singapur a nás dřív či později čeká taky. Jen bych připomněl, že Britové se ale stále chovají poměrně zodpovědně. Protiepidemická opatření tam už nejsou formou nařízení, ale doporučení a lidé se jimi do velké míry řídí.
Psychopat neví, že je s ním něco v nepořádku. Antisociální porucha osobnosti nebo těžší forma sociopatie V širším smyslu zastaralý termín pro dnešní pojem porucha osobnosti obecně, což proti může zahrnovat lehčí formy jako například narcistickou, schizoidní Psychopati jsou bezcitní lidé, s mělkými emocemi a absenci pocitu viny. Psychopati potřebuji neustálé vzrušení. Jsou bezcitní, sebestřední, manipulativní. Dá se s psychopatem žít? Umí současná medicína léčit a vyléčit? Manipulativní f forma komunikace. Psychopati jsou bezcitní lidé. Jdou bezohledně za svými cíli – v práci i ve vztazích. Dovedou být ovšem i velmi šarmantní a manipulativní, proto je často poznáme, až když je pozdě. Psychopatie je závažný společenský jev. Jedince, kteří bezohledně a bez pocitů viny jdou za svými zájmy bez ohledu na lidi kolem sebe, bez ohledu na hodnoty nebo právo, najdeme ve všech oblastech lidské činnosti. Psychopatie.cz se zabývá problematikou psychopatie a šířeji i problematikou poruch osobnosti v nejširších kontextech. Přináší informace o tom, jak se psychopatie projevuje, jaké má příčiny a jak psychopaty identifikovat. Psychopati mají velmi mělké emoce, nejsou schopni cítit vinu nebo lítost a nejsou schopni přijmout odpovědnost za své činy. Podstata psychopatického chování Chování psychopatů je kvalitativně i kvantitativně odlišné od jiných problematických osobností. Chování psychopatů má více predátorský charakter, je motivováno snadno identifikovatelnými cíli, realizováno necitelně a bez emočního kontextu. Někteří autoři uvádějí, že je motivováno primitivními nebo slabými emocemi. Často toto jednání není pouhou reakcí na okolní události, ale pokusem ukázat sobě i okolí svou vlastní sílu. Psychopati příliš nemívají blízké vztahy a kontakty s rodinou, přáteli i obecně, často mění místo působiště a dlouhodobě neplánují.Chování psychopatů je kvalitativně i kvantitativně odlišné od jiných problematických osobností. Chování psychopatů má více predátorský charakter, někteří uvádějí, že je motivováno snadno identifikovatelnými cíli, realizováno necitelně a bez emočního kontextu. Mluvíme o nich jako o manipulátorech, narcistech a psychopatech a narazit na ně znamená připravit se na střet. Jestli z něj ale vyjdeme vítězně, je otázka – chovají se jako predátoři, a vidí-li v nás oběť, moc šancí nemáme. Psychopatie se od osmdesátých let minulého století spojuje s těmi, kteří nevykazují přímo rysy poruchy osobnosti, ovšem najdeme u nich disociální vlastnosti, jako je bezohlednost, egocentričnost, necitelnost, ale zároveň zvláštní skupinu vlastností, která je charakteristická dobrými sociálními zkušenostmi nebo takzvaným povrchním šarmem, díky němuž dovedou být i dobrými manipulátory. Tedy na rozdíl od osob s disociální poruchou osobnosti, které poznáme obvykle rychle, psychopatické rysy osobnosti neodhalíme tak snadno. Psychopat bude v prvním kontaktu pozorný, zdánlivě empatický. Je to ovšem pouze maska.
Vadné roušky, vadné respirátory z Číny Spor začal už loni, když resort ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za hnutí ANO) zjistil, že část ochranných pomůcek objednan kvůl pandemii covid-19 není kvalitní. Věc se týká respirátorů od dvou čínských společnosti: Shaan XI Succeed Trading a Aparso International Limited. Podle smluv zveřejněných v registru dodaly zmíněné firmy ochranné pomůcky za nejméně 530 milionů korun, z toho - asi 4,4 milionu kusů respirátorů za 230 milionů bylo označeno za vadné. Na řešení sporu s čínskými firmami o reklamaci si Vojtěchův resort najal advokátní kancelář White & Case, se kterou loni podepsal smlouvu na 1,2 milionu. Nyní pak podepsal další na částku 1,1 milionu. „Spolupráce s advokátní kanceláří byla navázána proto, že bylo nezbytné angažovat mezinárodní advokátní kancelář pro analýzu a zhodnocení postupů dle čínského a mezinárodního obchodního práva,“ uvedl Martin Novotný z tiskového oddělení Ministerstva zdravotnictví. Podle smlouvy se mají advokáti vedle reklamace případně podílet také na odstoupení od dohod s čínskými firmami. A vyplývá z ní ještě jeden detail. Vedle dvou už zmíněných čínských firem řeší advokáti reklamaci také s další čínskou společností Ningbo Dewei Zhouli Import & Export. Ta, jak dokládá registr smluv, dodala do Česka 337 tisíc respirátorů za zhruba 14 milionů korun. Plnou moc pro zajištění dodávek od všech tří čínských firem přitom dostal loni od ministra Vojtěcha Marek Brosche. Manažer, který během loňské první vlny epidemie za nouzového stavu působil na ministerstvu ve Vojtěchově obchodním týmu. Už loni se vrátil na svůj post obchodního ředitele pražské vinohradské nemocnice, kde však nedávno také skončil. Uvedená reklamace je ve stavu řešení. Ministerstvo zdravotnictví v současné době jedná s dodavateli o výměně vadného zboží,“ napsal Novotný s tím, že bližší podrobnosti nemůže sdělit. Ministr Vojtěch loni v září přitom řekl, že je Česko v této souvislosti připraveno se i soudit. Dokonce si tehdy nechal zpracovat také právní analýzu. Ta měla říct, jaké jsou možnosti při vymáhání případné škody. Má poznámka: Nepoučitelní !!! Vše co z Číny objednalo tak to byl šmejd. Už jednou poslané roušky byly dokonce znečištěné. Neustále opakovaná špatná kvalita čehokoliv z Číny. Tohle je neomluvitelné, doslova vyhazování peněz oknem !!!! Michaela Holá Skladba a funkce nervového systému Nervová soustava je u člověka velmi vyvinutá a je tím, co nám umožňuje život na takové úrovni, na jakou jsme zvyklí. Právě tento systém se nám může mnohdy jevit nepochopitelný a složitý, ale ve skutečnosti je založen na velmi jasných pravidlech a funkcích, které zajišťují náš harmonický život. Základní stavba nervové soustavy Nervovou soustavu lze teoreticky rozdělit na dvě části. Mozek spolu s míchou je označován jako centrální nervová soustava, nervové tkáně uložené mimo tuto centrální část nazýváme periferním nervovým systémem. Mozek je uložen v dutině lebeční a u dospělého člověka váží asi 1375 g. Anatomicky se dělí na tři části: zadní, střední a přední. Přední část je složena z mezimozku a koncového mozku. Střední mozek se nachází ve střední části a jako zadní část je označována prodloužená mícha, Varolův most a mozeček. Koncový mozek je rozdělen na dvě hemisféry oddělené uprostřed velkou podélnou rýhou. Jeho povrch je tvořen četnými záhyby a lze zde odlišit laloky čelní, temenní, týlní a spánkové. Mícha je jakási trubice dlouhá 40 - 45 cm. Od velkého týlního otvoru sestupuje kostěným páteřním kanálem a končí v druhém bederním obratli. Na řezu míchy lze odlišit šedou hmotu míšní (těla neuronů), která tvoří uprostřed míchy motýlovitou strukturu ve tvaru písmene H. Je obklopena bílou hmotou tvořenou převážně axony neuronů, které vytváří vzestupné a sestupné dráhy míšní. Z míchy vychází 31 párů míšních nervů: 8 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových a 1 kostrční nerv. Úkolem periferní nervové soustavy je zajistit obousměrné vedení informací mezi centrální nervovou soustavou a orgány a tkáněmi těla. Jsou zde nervy mozkomíšní - somatická nervová soustava a nervy vegetativní - vegetativní nervová soustava. Neuron - stavební jednotka Nejmenší jednotkou celé nervové soustavy jsou nervové buňky neboli neurony. Tyto buňky mají hvězdicovitý tvar a dlouhé výběžky. Jejich úkolem je přenos elektrických impulzů mezi mozkem a orgány. Jeden z typů těchto výběžků – tzv. dendrity - přijímají informace, které jsou následně vedené dalším výběžkem – axonem. Ten je pak propojen s dalším neuronem a takto je tvořena celá nervová dráha. Informace si neurony mezi sebou předávají tak hbitě, že jejich přenos probíhá rychlostí až 100 m/s. Funkce nervové soustavy Mozek i mícha zpracovávají vstupní informace ze smyslových orgánů a vytváří výstupní impulsy, které jsou následně vedeny k výkonným orgánům a ty provedou žádanou reakci těla. Mozek je však zejména zodpovědný za integraci a koordinaci ostatních orgánů těla. U každé části nervové soustavy je navíc možné uvést samostatné funkce. Např. v prodloužené míše jsou životně důležitá centra (dýchací a kardiovaskulární, centra potravních reflexů a centra reflexů obranných). Mozeček má na starosti pohybovou aktivitu a je centrem rovnováhy.
fia, Novinky Včelí jed dokáže zabít virus HIV Studie vědců z Washingtonovy univerzity v americkém St. Louis přichází s převratným objevem v boji proti viru HIV. Vědci zjistili, že proti viru lze účinně bojovat toxinem jménem melitin, který tvoří polovinu obsahu včelího žihadla. Napadá ochrannou membránu kolem viru a vytváří v ní otvory. Vědci vyvinuli nanočástice menší, než je samotný virus HIV, a naplnili je melitinem, což je peptid složený z 26 aminokyselin, jehož působením vznikají záněty. Na povrchu nanočástic vytvořili ochranné nárazníky, které zajišťují, že se odrazí od zdravých buněk a nenapadnou je. Virus HIV je ale menší než normální buňky, takže se mezi nárazníky zachytí. "Melitin v nanočásticích se spojí s obálkou viru, vytváří pórovité útočné útvary, které v obálce dělají trhliny a nakonec ji z viru strhnou," sdělil vedoucí výzkumu Joshua L. Hood. "Útočíme na základní fyzickou součást viru. Ten pak teoreticky nemá žádnou možnost, jak se adaptovat. Potřebuje svůj ochranný plášť tvořený dvouvrstvou membránou," řekl Hood. Vaginální gel má zabránit šíření viru Na základě tohoto objevu publikovaného na stránkách univerzity chtějí vědci vyvinout vaginální gel, který by zabránil šíření HIV. Ve hře je také vývoj nitrožilně podávaného přípravku pro ty, kteří již byli infikováni. "Doufáme, že v regionech, kde se HIV nezadržitelně šíří, budou lidé používat tento gel jako preventivní opatření," řekl Hood. Studie přichází několik dní poté, co se objevila zpráva, že v americkém státě Mississippi se podařilo vyléčit z nákazy HIV dvouleté děvče, které se nakazilo od matky. Od narození jí byla podávána kombinace tří léků na zmírnění následků nemoci a nyní, rok po ukončení léčby, nevykazuje žádné známky nákazy. Na světě je v současnosti zhruba 40 miliónů lidí nakažených virem HIV, z toho přes tři milióny jsou mladší 15 let. Většina postižených žije v subsaharské Africe. Po celé zeměkouli se nakazí téměř sedm tisíc lidí denně. Virus HIV způsobuje onemocnění AIDS projevující se totálním selháním imunitního systému lidského organismu.
pst, Novinky Miniaturní kapsle ničí rakovinné buňky bez vedlejších účinků V laboratořích losangeleské univerzity vyvinuli mikroskopické kapsle, které nesou smrt rakovinným buňkám, ale ty zdravé nechávají na pokoji. Revoluční metodu zveřejnil výzkumný tým vedený profesorem Yi Tangem v časopise Nano Today. Zatímco genové terapie s sebou nesou riziko genetické mutace a chemoterapie poškozuje i zdravé buňky, nasazení nanokapslí představuje účinný nástroj pro boj se zhoubným bujením bez vedlejších účinků. Možnost programování sebezničení rakovinných buněk byla objevena již dříve, ale zůstával problém, jak “program” v podobě proteinového mixu dopravit přímo do rakovinné buňky. První testy provedené na laboratorních myších s implantovanými lidskými buňkami napadenými karcinomem prsu vykázaly významné snížení zhoubného bujení. Podobný způsob, jak léčit rakovinu, a nezatížit přitom organismus, našli nedávno také brněnští vědci. Poznámka : Viz článek níže - Brněnští vědci našli způsob, jak léčit rakovinu, a nezatížit přitom organismus Zdravě.cz Svět bez rakoviny - příběh vitaminu B17 Největší výzvou pro lékaře a medicínu je odhalení příčiny vzniku nejobávanější diagnózy. Kdybychom byli v roce 1952 v San Francisku a naskytla se nám možnost sejít se s biochemikem doktorem Ernstem T. Krebsem mladším, vyslechli bychom si o rakovině zajímavou teorii. Doktor Krebs si dovolil tvrdit, že rakovina není dílem nějakého viru, jedu nebo neznámé bakterie. Jako biochemik viděl za vznikem této choroby nedostatek nezbytné složky potravy v jídelníčku moderního člověka. A dokonce ji vystopoval – podle jeho názoru jde o sloučeninu hojně se vyskytující v přírodě ve více než dvanácti stech druzích jedlých rostlin, které jsou dostupné prakticky v každé části světa. Tato sloučenina se nachází převážně v semenech rostlin, jako jsou hořké mandle, třešně, broskve nebo švestky, ale vyskytuje se i v potravinách, kukuřici, lněných semínkách, prosu a v mnoha potravinách, které vymizely ze stálého jídelníčku moderní civilizace. Instinkt již nevede lidstvo ke svépomoci, jakou pozorujeme u zvířat. Všímáme si psů a koček, kteří jakmile cítí potřebu, žvýkají určité rostliny. Například opice rozbíjejí pecky a vyloupávají měkká semínka. Divoce žijící zvířata také hledají pomoc v přírodních látkách. Vitamin B17 Po několika letech výzkumu se biochemikovi Dr. Ernestu T. Krebsovi mladšímu podařilo izolovat nový vitamin, který označil B17. Dal mu název Laetrile, který velmi dobře popsal v knize Svět bez rakoviny americký spisovatel a producent dokumentárních filmů G. Edward Griffin. Griffin předkládá fakta, výsledky pozorování a závěry odborníků. Klíč ke zdraví je ukryt v přírodě Představme si organismus jako dům, v němž je mnoho zavřených dveří. Každé jsou opatřeny složitým zámkem, který se odemyká svazkem klíčů. Jako klíče slouží životně důležité látky. Pokud jsou k dispozici, odemknou zámek a vše, co tělo potřebuje, může volně proudit a neustále obnovovat jeho funkce. Ztráta jediného klíče způsobí, že se dveře neotevřou. Co pak nastane? Chaos uvnitř pokoje, který se pak šíří dál. Překlad Griffinovy knihy Svět bez rakoviny se zaměřuje na jeden z důležitých klíčů. Nejlépe si ho zapamatujete pod názvem vitamin B 17 ovšem v knize častěji zaznívá pod názvem Laetrile či amygdalin. Kniha Svět bez rakoviny je již k dostání v našich knihkupectvích. Bohatství kmene Hunza – dlouhověkost a zdraví „Vitaminovou teorii“ potvrdily mnohé kultury světa, kterým můžeme vitalitu jenom závidět. K těm šťastným patří obyvatelé žijící v odlehlých zákoutích Himálaje v malém království zvaném Hunza. Leží mezi západním Pákistánem, Indií a Čínou. Zdraví, dlouhověkost a vitalita – to vše je jejich bohatství. Hunzové svoji stravu obohacují jádry z meruněk, která jsou jedním z nejbohatším zdrojů vitaminu B17. Lisují z nich velmi výživný olej, který užívají vnitřně i zevně. Hunzové také jedí hodně zeleniny, pohanku, proso, semínka vojtěšky, naklíčené luštěniny a různé drobné plody. Přísun vitaminu B17, který se stal cílem pozornosti doktora Krebse, mají tedy na denním pořádku. Hunzové si nedokážou svoji stravu bez meruňkových jader představit. Do tohoto odlehlého zákoutí se dostal lékařský tým a v roce 1922 o tom přinesl článek uznávaný britský chirurg Robert McCarrison. Pak už měli Hunzové o návštěvy dalších zástupců lékařského světa postaráno. Tuto pozornost vyvolala přirozená strava Hunzů bohatá na meruňková jádra s obsahem vitaminu B17 v přírodní podobě. Tyto poznatky se postupně propojily a nitky vedly k dalším skupinám obyvatel, které žijí odříznuté od okolního světa a konzumují jídlo chudé na sacharidy, bohaté na rostlinné proteiny, minerály a vitaminy, zvláště na vitamin B17. Má poznámka: Protože už dlouho jsou uveřejňovány články v průlomu léčby rakoviny, které v nás vzbuzují velkou naději, že nové způsoby léčby nebudou poškozovat zdravé buňky (viz sérii článku níže), přesto se ale stále dál léčí rakovina drastickou chemoterapií. Proto je v prvé řadě zásadní se starat o zdravou stravu, o které se dávno tvrdí, že je prevencí rakoviny. Denně dostatek ovoce a zeleniny, jak vařené tak syrové, a aspoň do jednoho jídla denně přidávat rozsekané zelené bylinky. Viz informace též o zmiňovaném lněném semínku v článku v rubrice Správná výživa, je skutečně zázračné (a také hraje hlavní roli v prevenci rakoviny), je lepší si ho umlít, ale v menším množství, aby nežluklo. Ostatní semínka můžeme přidávat například do salátu. Jen ještě k těm zmíněným Hunzům, tii žijí hlavně v čistém prostředí, navíc se jak je zřejmé dobře a přitom skromně stravují, žádné konzervační látky, žádné zbytečné sacharidy. Hlavně konzumují dostatek rostlinné stravy. Tolik proklamované maso není pro člověka důležité, vyjmenované potraviny jsou klíčem ke zdraví.
pst,Novinky Léčbu rakoviny mají zlevnit zmutované řasy Zelené řasy se ve farmacii běžně používají k produkci různých druhů bílkovin. Biologům a genetikům z Kalifornské univerzity v San Diegu se však podařilo přimět řasy k produkci komplexních léků proti rakovině. Nová technologie popsaná v časopise The Proceedings by mohla dosud poměrně drahé terapie zlevnit a učinit mnohem dostupnějšími. Dosud se účinné látky vyráběly s pomocí laboratorních savců a celý proces byl pomalý a nákladný. “Protože dokážeme přesně ty samé léky vyrobit s pomocí řas, můžeme ceny srazit opravdu dramaticky,” cituje univerzitní web profesora Stephena Mayfielda, který je i šéfem konsorcia zaměřeného na výzkum využití řas, včetně procesů na výrobu bionafty. Nová technologie byla sice primárně zaměřena na výrobu léků proti rakovině, ale postup je možné podle profesora využít i k produkci medikamentů proti široké škále jiných nemocí. „Tyhle léky můžete vyrobit v bakterii, protože bakterie jsou schopné tyto proteiny sestavovat do komplexních trojrozměrných tvarů. Ovšem v buňkách savců takové proteiny nevytvoříte, protože je zde přítomné toxiny zničí,” vysvětluje další přednost metody Mayfield, který představil výsledek přibližně sedmiletého výzkumu. A tak zatímco vývoj jednoho inhibitoru zhoubného bujení stál dosud přibližně 100 tisíc dolarů, s pomocí řas bude údajně potřeba jen zlomek těchto nákladů. Přesnější odhad však vědci zatím neuvedli.
Petr Kozelka Brněnští vědci našli způsob, jak léčit rakovinu, a nezatížit přitom organismus Boj s rakovinou v těle člověka je jako balancování na ostří nože. Léky, které ve válce proti nádorovým buňkám lékaři podávají, nejsou jedovaté pouze pro nádor, ale také poškozují životně důležité orgány, což je jedním z faktorů negativně ovlivňujících přežití pacientů. Vědcům z brněnské Mendelovy univerzity se ale podařilo najít způsob, kterak lék transportovat přímo k nádoru a přitom neohrozit zdravé orgány. Jejich objevem je protein apoferitin, který slouží jako miniaturní náklaďák - ve své dutině totiž umí vázat léčivo, které doveze přesně na místo určení. A když svůj náklad „vyloží“, může být opět naplněn a znovu lék transportovat. „Využili jsme schopnosti známé bílkoviny apoferitinu vytvářet dutiny, ve které může uzavřít malou, nízkomolekulární molekulu. Zkusili jsme proto, jestli jsme schopni s takovou bílkovinou pracovat a doslova ji přinutit k vytvoření dobře definované dutiny. Poté jsme do ní uzavřeli protinádorové léčivo. Pracovali jsme s moderním cytostatikem, které je přes všechen pokrok stále vysoce kardiotoxické. Proto se hledají způsoby, jak taková léčiva lépe zacílit, aby byla účinnější a méně toxická,“ vysvětlil výzkumník Vojtěch Adam. Současná aplikace cytostatik zasáhne celé tělo, a proto jsou při léčbě rakoviny tak výrazné nežádoucí účinky. Nádory mají vysokou metabolickou aktivitu, hraje se tedy na to, že ostatní buňky jsou méně aktivní, a proto přežijí toxický šok způsobený lékem, zatímco nádorové zahynou. Ale v nádoru se může vytvořit skupina buněk, které to celé přežijí a vytvoří nový odolný nádor. Jenže lékaři už nemůžou zvednout koncentraci léčiva, protože by to nenávratně poškodilo důležité orgány. Proto takovou terapii řada pacientů prostě nepřežije,“ konstatoval další z týmu vědců René Kizek. Požádali si o patent Právě uzavření léčiva do dutiny proteinu dramaticky snižuje jeho toxicitu, ale brněnští výzkumníci jsou ještě dál. „Na dutinu můžeme navázat magnetické částice a potom ji magnetickým polem posunout do místa určení,“ nechal nahlédnout pod pokličku výzkumu Adam. „Dutina se může otvírat a zavírat, takže je to opravdu transportér. Když se výzkum podaří dotáhnout dál, tak ten systém může být opravdu univerzální, opakovaně použitelný například přes zmíněné magnetické částice. Transportér se naplní, navede na místo, kde vypustí obsah, a poté se opět navede zpátky. Přes mimotělní oběh nebo dialýzu se znovu naplní a zase dokola,“ dodal Kizek. Vědci z pracoviště excelentní vědy Ústavu chemie a biochemie už podali i patentovou přihlášku, kterou by chtěli rozšířit i do zahraničí. Pokud by se pak nápadu chopily farmaceutické společnosti, mohli by už za několik let mít pacienti s rakovinou mnohem větší šanci na přežití. ČTK Vědci našli způsob, jak léčit všechny typy rakoviny Dosud se zdálo, že "lék na rakovinu" je pouhou utopií a zbožným přáním. Že mohou existovat pouze jednotlivé léky na jednotlivé druhy nádorů. S novým objevem teď svitla naděje, že jediným způsobem půjdou vyléčit všechny a že se uzdraví každý nemocný. Průlom v léčbě rakoviny Vědcům z Japonska se podařilo v laboratoři vypěstovat buňky, které jsou schopny posílit imunitu natolik, že dokáže zlikvidovat viry HIV nebo dokonce rakovinné bujení. Navíc působí dlouhodobě. Jedná se o cytotoxické T-lymfocyty, které jsou obsaženy v lidském imunitním systému. "Nabuzená" imunita porazí rakovinu Tento druh bílých krvinek dokáže odhalit a zlikvidovat infikované buňky nebo buňky poškozené rakovinovým bujením. Problém je však v tom, že jich máme jen málo a navíc je jejich život hodně krátký. Podle nového objevu by jejich podávání pacientům ve velkém množství mohlo vybudit jejich imunitní systém k mimořádnému výkonu, při němž by zničily nádor i jeho metastáze. Pacient by se tak vlastně uzdravil sám vlastními silami svého imunitního systému. Jde o to, jak se bude chovat imunitní systém po navýšení počtu T-lymfocytů - zda bude ničit pouze poškozené buňky, zatímco zdravým neuškodí. "Pokud to dokáže, můžeme je v dohledné době začít pacientům injekčně podávat," vysvětlil Hiroši Kawamoto, jeden z autorů studie, publikované v odborném magazínu Cell Stem Cell. Naděje z kmenových buněk K vypěstování těchto specifických buněk vědci využili lidské kmenové buňky, což jsou univerzální stavební jednotky lidského organismu. Jde o ještě nediferenciované buňky, které mají schopnost se dělit a přeměnit na specifický typ buňky - vlastně jakýkoliv orgán. Proto se lékaři snaží zvládnout postup, jak tyto buňky přimět, aby se přeměnily v buňky orgánu nebo tkáně, jaké budou potřeba. Z počátku se zdálo, že je možné je získávat jen z embryí, což kvůli etickým otázkám poněkud zdrželo vývoj, ale naštěstí se brzy ukázalo, že jako jejich zdroj mohou posloužit kožní a tukové buňky. Kmenové buňky jsou budoucností pro úspěšnou léčbu dosud neléčitelných nemoci: degenerativních onemocnění mozku, míchy, Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby. V současné době se kmenové buňky používají především k léčbě chrupavek. cév, kostí a rohovky. Velkou naději vkládali vědci do výzkumu "opravy" poškozené míchy, ale výsledky zatím nejsou jednoznačné. Buňky ničí nádory V rámci zmíněného pokusu výzkumníků z Tokijské univerzity a Výzkumného centra alergií a imunologie Riken byly získané cytotoxické T-lymfocyty použity proti viru HIV a k likvidaci buněk poškozených rakovinou kůže. A úspěšně! Vědci dokonce chtějí začít v nejbližších měsících s klinickými testy na lidských dobrovolnících. "Může to být skutečná revoluce v léčbě infekcí a rakovin," tvrdí spoluautor výzkumu Hiromitsu Nakauchi. Prozatím má lékařská věda k dispozici proti zhoubnému bujeníchemoterapii a cílenou léčbu, jíž se většinou nepřesně říká biologická. Cytostatika omezuje dělení rychle rostoucích buněk - rakovinných i zdravých, zatímco v případě cílené léčby působí tyto látky uvnitř buňky a brání přeměně zdravé buňky v nádorovou, a to na různých úrovních. Poznámka: Jak je vidět, tato léčba ještě není dostatečně vyzkoušená, a proto na její závěr, že bude léčit všechny typy rakoviny je ještě velmi brzo. Všichni pacienti, které už rakovina trápí, čekají netrpělivě na takovou novou léčbu, která by jim už v současnosti mohla pomoci aniž by došlo k poškození zdravých buněk.
Zdravé oleje z přírodních zdrojů Nenasycené mastné kyseliny jsou pro organismus nepostradatelné látky, které hrají klíčovou úlohu v celé řadě klíčových procesů v lidském těle, od regulace krevního tlaku a krevní srážlivosti až po zvyšování imunity a protizánětlivé účinky.Rybí olej je bohatým přírodním zdrojem EPA a DHA, který mají nezastupitelný vliv na správnou činnost mozku a mentálních funkcí člověka, podporují rozvoj imunitního systému a mají příznivý vliv na celkovou vitalitu Olej ze semen pupalky dvouleté je zdrojem omega 6 nenasycené mastné kyseliny (kyselina linolová a gama-linolová) Tento olej je skvělým doplňkem výživy, protože pomáhá snižovat hladinu cholesterolu, příznivě působí na vysoký krevní tlak a tím snižuje riziko dalších onemocnění srdečního a cévního systému a zmírňuje problémy s menstruací. Olej z rakytníku řešetlákového je unikátní zdroj nenasycených mastných kyselin, přírodního zdroje vitaminu E a flavonoidů. Má velmi příznivé účinky na zažívací ústrojí, podílí se na snížení škodlivého cholesterolu a působí jako silný antioxidant.
ČTK – Daniel Bredy, expert Kokosový olej by mohl v budoucnu v zubních pastách nahradit fluor Irští experti při svém výzkumu odhalili, že kokosový olej po reakci s enzymy zastavuje růst streptokoků, které výrazně přispívají k tvorbě zubního kazu. Ten postihuje 60 až 90 procent dětí v průmyslových zemích. Kokosový olej napadá navíc i kvasinky, jež stojí za vznikem aft. Tým irských odborníků se zaměřil na účinky kokosového, rostlinného a olivového oleje v jejich přírodním stavu a nechal je reagovat s enzymy v procesu, který se podobá procesu trávení v lidském těle začínajícímu již v dutině ústní. Poté oleje otestoval v přítomnosti streptokoků. Jen kokosový olej byl schopen potlačit množení většiny kmenů těchto bakterií. Vědci sdělili, že při štěpení kokosového oleje pomoci enzymů se olej mění v kyseliny, které aktivně a efektivně bakterie zneškodňují. Kokosový olej si poradil mimo jiné s bakterií Streptococus mutans, která žije v ústní dutině člověka. Přichycuje se na zubech a vylučuje žíravou kyselinu. Kokosový olej by se při výrobě zubních past mohl stát atraktivní alternativou pro chemické přísady, jako kupříkladu fluor. Působí již při relativně nízkých koncentracích. Navíc k rostoucí odolnosti bakterií vůči působení antibiotik je důležité, abychom obrátili pozornost k novým cestám, jak bojovat s mikrobiální infekcí.
Zajímavé srovnání: Neurotik si celý život staví vzdušné zámky zatímco schizofrenik v nich žije. Schizofrenie, která se poprvé většinou objevuje mezi 18. a 26. rokem života není neuróza ani úzkost. Neurotik sice mívá také úzkosti, strachy a deprese podobně jako schizofrenik, ale tyto potíže mu umožňují normálně fungovat. U schizofrenika mají jeho obtíže takovou intenzitu a hloubku, že plně prostupují jeho život. Pro takového člověka je velmi obtížné rozhodnout se co je skutečné a co není. Je to trochu jako sny, když jste naprosto probuzení.
PACIENTI NEBEZPEČNÍ SAMI SOBĚ Ve studii, publikované v časopise Journal of Preventive Medicine, byly zjištěny alarmující výsledky – počet případů hospitalizace pro otravu předepsanými opiody , sedativy a trankvilizéry (léky navozující pocit pohody, zklidňující a odstraňující úzkost) ve Spojených státech vzrostl v letech 1999 až 2006 o 65 %. Úmrtí a hospitalizace související se zneužitím léků na předpis dosáhly epidemických rozměrů. Je důležité, aby poskytovatelé zdravotní péče, lékárníci, pojišťovny a široká veřejnost společně pracovaly na řešení této krize. Léky na předpis jsou stejně silné a nebezpečné jako notoricky známé pouliční drogy a my musíme zajistit, aby lidé si byli vědomi tohoto nebezpečí. Počet neúmyslných otrav zmíněnými typy léků vzrostl o 37 %. Pro neúmyslné otravy jinými látkami bylo hospitalizováno 21 % více pacientů. Ale počet úmyslných otrav předepisovanými opinoidy , trankvilizéry a sedativy vzrostl celkem o 130 % ve srovnání s 53 % nárůstem úmyslných otrav jinými látkami.
Doc.PhDr. Michal Miovský z pražského Centra adiktologie, specializujícího se na léčbu drogových závislostí – kráceno ALKOHOL OD EUFORIE PO DEMENCI Alkohol je jednoznačná droga a opakovaná konzumace vyvolává závislost. Důvod je jasný – alkohol je nejlepší látka působící proti úzkosti, stresu či strachu, kterou lze přijmout ústy. Aby stejného rychlého uvolňujícího efektu dosáhl některý z léků, museli by ho lékaři pacientovi píchnout přímo do žíly. Polknutá pilulka by tak rychle nikdy nezabrala. Jenže tu je problém: nadužívání alkoholu, který měl působit proti smutku, nakonec vždy vede k tomu, že se člověk utápí v ještě větší depresi. A tak znova sahá po sklence a ocitá se v začarovaném kruhu. Co ALKOHOL může způsobit: ▪ Akutní otravu (předávkování) ▪ Ztrátu rovnováhy a zhoršení zraku, což končí úrazy nebo autonehodami ▪ Poruchy soudnosti vedoucí k neuváženému chování ▪ Různá speciální poškození počínaje přes zánět žaludku, vzestup rizika rakoviny, poškození plodu matek alkoholiček až po alkoholovou demenci.
Aktualne.cz Nová naděje. HIV i rakovinu zvládne každý, tvrdí vědci Tokio - Japonským vědcům se podařilo v laboratoři vypěstovat buňky (Cytotoxické T-lymfocyty), které jsou schopny posílit lidský imunitní systém natolik, že dokáže zlikvidovat viry HIV nebo rakovinné bujení Jedná se o druh bílých krvinek, jež se v malém množství v těle běžně vyskytují. Japonci ale věří, že pokud budou pacientům podávány ve velkém, mohou vybudit jejich imunitní systém k dosud nevídaným výkonům. Nadějný objev byl publikován v odborném magazínu Cell Stern Cel. Než začne být nová léčebná metoda užívána v praxi, je třeba prokázat, že nepředstavuje riziko závažnějších vedlejších účinků. Cytotoxické T-lymfocyty jsou schopny odhalit a zlikvidovat infikované nebo poškozené buňky. Jedná se o velmi razantní imunitní reakci, která je sice efektivní, ale zároveň představuje určité riziko. Jde o to, jak se bude imunitní systém po navýšení počtu T-lymfocytů chovat, tedy zda bude ničit jen poškozené buňky a ty zdravé nechá být. "Pokud se ukáže, že to dovede, můžeme je (lymfocyty) v dohledné době začít pacientům injekčně podávat," vysvětlil BBC jeden z autorů studie Hiroši Kawamoto.
SLOVO ODBORNÍKA PhDr.Petr Šmolka, psycholog, Poradna pro rodinu Víte co to je myzofobie? Myzofobie je chorobný strach ze znečištění, špíny a nákazy. Řadí se mezi poruchy spojené s nutkavým jednáním. Osoby, které fobii podlehnou, nepřiměřeně intenzivně vše uklízejí, myjí, čistí a dezinfikují. Tato fobie se dá podobně jako řada jiných poměrně úspěšně léčit. Fobii lze léčit spoluprací s odborníky, psychology a psychiatry a vyžaduje spolupráci s pacientem. První a zároveň nejtěžší krok je však si uvědomit chorobnost vlastního počínání. Lze považovat za prokázané, že sterilní čistota oslabuje imunitní systém. Léčba obvykle spočívá v kombinaci anxiolytik (léku snižujících úzkost) a kognitivně behaviorálních technik (psychoterapie), čímž se postupně odstraňují projevy chorobného chování.
Z časopisu 21.STOLETÍ – poněkud krácené a rozdělené do vícero kratších témat v této rubrice Bolest – Jak se s ní vyrovnat? Aktuální cifry jsou neúprosné: Dva z pěti pacientů v ČR trpí chronickou bolestí! Většinu případů lze ji přitom zastavit či alespoň zmírnit vhodnou léčbou. Bohužel, ta se většinou, podle názoru některých odborníků, u nás kupodivu nevolí správně! Nestor medicíny bolesti, současný kanadský psycholog prof. Ronald Melzack upozorňuje, že medicína bolesti se ocitá na velké křižovatce. Odborníci mají velké množství vědeckých poznatků o bolesti, ale teprve jejich praktické použití bude známkou toho, že pracují dobře. Jinak všechno upadne v zapomnění. Jak se léčilo v minulosti? Dějiny léčby bolesti jsou snad stejně staré jako lidstvo samo. Už v době kamenné se užívala rybí kost ke stimulaci některých míst na těle, čímž se tišila bolest. Tuto techniku tlumení bolesti přivedli k dokonalosti staří Číňané v 3. a v 2. tisíciletí př.n.l. První léky proti bolesti představovaly rostlinné výtažky a alkoholické nápoje. Potom se osvědčily opium, morfin a heroin.
Postupně rostoucí počet lékařů, zabývajících se léčbou bolesti, vedlo v r.1974 k založení mezinárodní organizace IASP (International Association for Study of Pain. Strategii léčby bolesti výrazně ovlivnilo vydání tzv. třístupňového žebříčku léčby bolesti v roce 1986 světovou organizací (WHO). Následovalo založení dalších organizací, sdružujících odborníky v oblasti léčby bolesti. 70% pacientů se léčí chybně! Současné vědecké poznatky zatím neodhalily příčiny mnoha chronických bolestí. Podle údajů z roku 2009 při správné volbě léků a léčebného postupu lze chronickou bolest udržet pod kontrolou až v 90% případů. Jiří Kozák z Centra pro léčení a výzkum bolestivých stavů FN Praha-Motol říká, že příčinou je i neznalost postižených osob o možnostech léčby a jejich smíření s neradostným stavem. Situaci zhoršuje i nedostatečná komunikace lékaře a pacienta. Mimořádně důležité je pochopení a spolupráce rodiny a přátel nemocného. Hlavní je praxe V roce 2004 vznikl v ČR samostatný lékařský obor paliativní medicína (léčba nevyléčitelně nemocných) a léčba bolesti. Velmi úspěšně působí Společnost pro studium a léčbu bolesti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (SSLB). Její předseda, prof.MUDr. UK uvedl: „Umíme odstranit akutní bolest, ale největším problémem je bolest chronická. To je teď výzva, o které mluvil profesor Melzack, která stojí před všemi algeziology. Jde o to, abychom uměli bolest účinně odstraňovat. Takže toho ve výzkumu bolesti je ještě hodně na práci. To tempo určitě nebude polevovat.“. Bolest není náhoda Bolestivé pocity vznikají v centrálním nervovém systému (CNC) spojením procesů, začínajících v receptorech kůže nebo vnitřních orgánů, od kterých se impulzy dostávají do mozku. Po celém těle máme různorodé snímače pro bolest, tzv. nociceptory. Jsou na povrchu těla, na kůži, ve svalech a kloubech, cévách, na sliznicích, ale také na povrchu vnitřních orgánů, v míše a centrálním mozkovém systému. Bolest je nejtypičtějším příznakem onemocnění, užitečnou informací např. o zánětu, úrazu, nádoru. Bolest je dlouhodobější, pokud trvá více než tři měsíce a hůře se léčí. Souviset může i s psychickými a sociálními faktory. Vnímání bolesti je vždy subjektivní. Ženy vnímají bolest jinak než muži Badatelský film z McGill University v Montrealu měřil míru bolestivosti, nepříjemnosti a úzkosti u četných ženských i mužských dobrovolníků. Vědci zjistili, že ženy mají intenzitu bolesti a nepříjemnosti vyšší než muži. Ti však naopak projevili větší úzkost spojenou s tušenou bolestí. Co z toho vyplývá? Trvalá bolest o nízké intenzitě může vyvolat větší úzkost u mužů, ačkoliv ženy vnímají bolest citlivěji než muži.Teprve nedávno specialisté objevili, že ženský mozek je náchylnější k tomu vnímat bolestivé vzruchy především v částech těla spojených s vnímavostí a emocemi. Ženy mají sklon zpracovávat pocitové vzruchy choulostivějším způsobem než muži a také začínají zápasit s bolestí dřív, než by mohlo být pozdě. Krajní řešení: Přetnout zlobivé nervy Bisfonáty jsou léky nové generace, které snižují odbourávání kostní hmoty v místech, kde je kost napadena nádorovým bujením. Tím kost zpevní, snižují riziko zlomení kosti a účinně tlumí bolest. V případě nemocných, u kterých nelze zvládnout bolest tabletami, se může zavést tenká hadička (katétr) do páteřního kanálu. Vedle obvyklých způsobů léčby rakoviny (zejména chemoterapie, radioterapie, ozařování) se hojně využívají i chirurgické zákroky. U zvláště urputných forem bolesti lze provést chirurgický výkon, při kterém se definitivně přetnou nervová vlákna, která vedou bolest nebo se přeruší činnost nervových center, která tyto impulzy zpracovávají. Bolest zabíjejí i náplasti Více než tři miliardy dolarů ročně nyní vydají Američané na nákupu speciálních náplastí, které jsou nosiči téměř 50 druhů léků. A brzy po testech přibudou další, protože formu náplastí má více než sedmdesát z 200 druhů léčivých přípravků. Uživatel už nemusí myslet na pravidelné užívání prášků. Výhodou náplastí oproti tabletám je nezměněný účinek při nevolnosti, ba i zvracení! U dlouhodobých bolestí se využívá kožních náplastí, kterými se podávají nejčastěji opiáty.Tento způsob aplikace umožňuje dlouhodobé působení vyrovnané hladiny léku. Nastupuje proteomika Proteomika studuje proteiny, které jsou produkovány nejen normálními ale bohužel i abnormálními geny. Do toku 2020 by měly vzniknout tisíce druhů léků, které budou vhodně působit na zmíněné proteiny, což umožní likvidovat dosud běžné nevyléčitelné genetické choroby. Stále více se bude využívat různých surovin, především rostlin, z moře. Léčivý účinek mají mít zvláštní potraviny zvané nutraceutikálie. Zdá se, že se při jejich výrob využije mj. i mořských řas. Nově pomáhá i virtuální realita. Mezi nejnovější způsoby léčení bolesti patří i využívání počítačů. Pacient sedí před počítačem, kde má virtuálně zobrazeno svoje tělo a snaží se pomocí své vůle (stimulací mozkové kůry) bez jakýchkoli pomůcek ovlivnit svoje svaly, které se mu špatně hýbou nebo se dokonce nehýbou vůbec. Obdobně u bolesti se postižený snaží odstranit bolest. Na virtuálním zobrazení ví, která oblast ho bolí. Snaží se ovlivnit bolest natolik, aby ji tak necítil. Představuje si, že ho to prostě nebolí – a skutečně! Vědci tvrdí, že je to neuvěřitelné, ale lidé, kteří takto pracují se svou vlastní bolestí, si ji aktivně zmenšují. Má poznámka: „Tohle se přesně praktikuje i v józe. Když jednoho něco bolí, podle příručky se mu doporučuje, že při hluboké relaxaci si nejdříve v duchu představil bolestivý orgán a pak si přesvědčivě opakoval, že bolest přestává. Pokud jde ale o chronické bolesti, které jsou následkem chorobných změn, nevěřím že by tento způsob mohl být účinný.“ Nastupuje biologická léčba Chronická bolest se projevuje u revmatických zánětlivých onemocněních. Nejobávanější je Bechtěrovova choroba. Při ní zánět poškozuje klouby na obratlích a okolní měkké tkáně, čímž způsobuje tuhnutí páteř. Postihuje ale i klouby, chrupavčité tkáně v těle, postihující také další vnitřní orgány a oční duhovku. Nejnovější šanci v boji s revmatickými záněty je tzv.biologická léčba, která pacienta nejen zbaví bolesti, ale brání i změnám vedoucím k zkostnatění páteře. Nová biologická léčiva, z nichž nová se neustále vyvíjí a testují, dokážou chorobu úplně zastavit, protože ovlivňují samotnou podstatu zánětu na buněčné úrovní. Biologická léčba se oficielně používá mj. pro léčbu revmatoidní artritidy (má poznámka: kolik milionů lidí jí na světě trpí??) střevní Crohnovy choroby, lupénky atd. (Má poznámka: Biologickou léčbou chápu jako mocný dar přírody.) Budoucnost patří genetice Převratné objevy v oblasti odstraňování bolesti slibuje genetika – nová věda, která se snaží rozluštit celý složitý systém genů. V roce 2004 mezinárodní tým vědců z větší části ukončil tzv. čtení posloupnosti lidského genomu. Lidská DNA obsahuje instrukce pro vývoj každého individua, má tři miliardy znaků. Vědci měli identifikovat 25 tisíc až 30 tisíc lidských genů, včetně těch, které souvisejí s komplexními nemocemi jako je rakovina, cukrovka, či ekzém. Tato genetika umožní léky jednotlivě (adresně) pro konkrétního pacienta (včetně jeho biochemie). Známý genetik RNDr. Pačes DrSc. Potvrdil, že genetika v budoucnu pomůže předvídat závažné choroby, ke kterým máme sklon, a tak jim můžeme předcházet. Značný pokrok se čeká i ve farmacii, a to rovněž díky zmapování lidského genomu. Léky totiž nebudou přizpůsobeny jen na specifické nemoci, ale také na biochemii individuálních pacientů. Injekce se stanou minulosti, většina léků se bude aplikovat inhalováním, v jídle nebo speciálními automatickými aplikátory dávek, které se připevní na kůži nebo polknou.
Doc. MUDr. I. Malbohan, CSc. Brusinka (Klikva žoravina) - naděje pro pacienty s infekcí močového ústrojí Jsou onemocnění, u kterých pacient zná svou diagnosu ještě před tím, než přijde k lékaři. Pokud jste to již jednou prožili, těžko se spletete. Palčivá bolest při močení, které navíc musíte absolvovat daleko častěji, než jste z normálních okolností zvyklí, bolesti v podbřišku a v křížové krajině. Máte zkrátka infekci močového ústrojí a vaše obtíže jsou téměř nesnesitelné. Toto onemocnění zatěžuje nejen pacienta, ale i lékaře a zdravotní pojišťovny. Efekt léčení antibiotiky nebývá dlouhodobý, navíc se u bakterií často proti nim vyvine odolnost (resistence). Nedostatek léčebných možností u tohoto nepříjemného onemocnění pociťují i výrobci léků a proto je dlouhou dobu vyvíjen tlak na výzkumné laboratoře, které se zabývají vývojem nových léků. Ty, jako již mnohokrát, sáhly po zkušenostech tradiční medicíny a lidových léčitelů, kteří doporučovali klikvy, brusinky a jim podobnou medvědici při zánětech močových cest. Klikva žoravina a to i její velkoplodá odrůda pěstovaná v severním Německu a Severní Americe (Vaccinium macrocarpon) byla studována již v první polovině minulého století německými chemiky. Ti prokázali v moči lidí, kteří jedli klikvy, zvýšené množství kyseliny hippurové. Při podrobných studiích prováděných od přelomu 19. a 20. století se však ukázalo, že tato látka nemá dostatečně silný protibakteriální účinek a proto byly studie kolem roku 1960 přerušeny. Teprve v roce 1994 se podařilo objevit výzkumnému týmu Weberovy státní university v Utahu mechanismus, kterým klikvy chrání organismus před infekcí. K jeho pochopení je však nutno vysvětlit způsob, jak k infekcím močového ústrojí dochází.
Jak infekce začíná Podle toho, jak hluboko se infekce dostane do těla, rozeznáváme tří druhy onemocnění. 1) Zánět močové trubice (uretritis), která odvádí moč z močového měchýře z těla ven, je většinou způsoben viry (vzácněji bakteriemi)a v čisté formě bez postižení močového měchýře jím více trpí muži, kteří se nejčastěji infikují při nechráněném pohlavním styku (bez kondomu). U muže totiž močová trubice slouží i jako vývod pohlavních orgánů. Proti virové infekci však bohužel klikvy nejsou účinné. 2) Zánět močového měchýře (cystitis) - většinou spojený se zánětem močové trubice - postihuje orgán, který moč dokáže po určitou dobu zadržet. Trpí s ním častěji ženy, muži spíše až ve vyšším věku. Nejtěžší formou je 3) zánět močovodu, ledvinné pánvičky a ledviny (pyelonefritis), který vzniká vzestupem infekce z močového měchýře. Často je provázen vysokými teplotami, třesavkou, nevolností a silnými bolestmi v zádech. Tyto poslední dvě infekce jsou vyvolány hlavně bakteriemi, nejčastěji (v 85%) střevní bakterií Escherichia coli (E.coli). Tato bakterie je tělu užitečná v místě svého normálního působení, t.j. v lidském střevě, kde pomáhá trávení a produkuje dokonce některé tělu potřebné látky. To je dalším důvodem, proč dlouhodobá léčba antibiotiky není u zánětů močových cest vhodná; ničí totiž nejen bakterie infikující močové ústrojí, ale i potřebné střevní bakterie. E.coli se z střeva poměrně snadno dostává do urogenitálního (močopohlavního) traktu, zvláště u žen. Jejich močová trubice měří totiž asi jen 5 centimetrů, kdežto u mužů více než 20cm. Také vzdálenost mezi ústím močové trubice a konečníkem, který je zdrojem bakterií E.coli, je u ženy podstatně menší. Důvodem infekce může být jak nedostatečná (u dětí a starých lidí), tak přehnaná hygiena, kdy příliš častým umýváním mýdlem se narušuje přirozená ochrana kůže proti infekci. Další příčinou může být příliš těsné oblečení, nevhodné sexuální praktiky, zkrátka vše, co usnadňuje množení a přenos mikroorganismů. Pokud se bakterie dostanou do pochvy, je další vzestup infekce velmi snadný. (Také se zvyšuje riziko infekce heterosexuálního partnera, pokud styk probíhá bez ochrany.) Bakterie se zachycují na sliznici močových cest, množí se a infekce postupuje směrem vzhůru proti proudu moči do močového měchýře. Bakterie narušují sliznici, dochází k poškození drobných cév (kapilár) a proto se často k moči nachází krev. Onemocnění je (v důsledku stálého rozepínání a smršťování močového měchýře při zadržování a odchodu moči) nesmírně bolestivé. Pokud infekce postupuje výše (což jí usnadňují např. některé vývojové poruchy močových cest), může dojít k infekci močovodů (ureterů) a v nejzávažnějších případech i k infekci ledvin, která může vážně ohrozit život. Jsou ale také lidé, kteří infekci močového ústrojí způsobenou E.coli prakticky nikdy nedostanou. U nich byla v moči ve velkém množství zjištěna zvláštní ochranná látka hlenovitého charakteru produkovaná přímo buňkami výstelky močových cest, nazývaná Tamm - Horsfallův glykoprotein, která se dokáže navázat na bakterie E.coli a zabránit jim v přichycení na buňky sliznice vývodného močového ústrojí. Naopak lidé, kteří tuto látku v moči nemají, nebo jí mají málo, jsou k infekci daleko náchylnější, než ostatní. Zde je konečně klíč k pochopení léčivého účinku brusinek a klikev. Výzkumný tým Weberovy University v Utahu, USA zjistil v roce 1994, že brusinky obsahují látku, která má podobné účinky jako Tamm - Horsfallův glykoprotein. Pokud přidáme E.coli k tkáňové kultuře buněk sliznice močového ústrojí, snadno se na ně přichytí. Pokud však přidáme ještě extrakt z klikev, E.coli se přichytit nedokáže. Přibližně ve stejné době (1994) byly publikovány výsledky studie týmu z Harvardovy University, který v kontrolované studii na 153 pacientkách prokázal, že u starších žen s opakovanými infekcemi močového traktu pravidelné pití klikvové šťávy podstatně snižuje počet recidiv onemocnění. Nevýhodou tohoto postupu je poměrně velká zátěž organismu látkami cukerné povahy, což vylučuje použití této metody u lidí s cukrovkou, kteří jinak dosti trpí na různé infekce. Proto pracovníci z Weberovy University doporučují spíše sušený koncentrovaný extrakt z klikev ve formě tablet.
Jak používat klikvy při léčení infekcí močového ústrojí Pokud se vyskytnou infekce močového ústrojí u dětí a mladých lidí, mělo by se v první řadě pátrat po možných anatomických a funkčních odchylkách, které vznik infekce usnadňují. V praxi to znamená nejlépe vyšetření na specializovaném urologickém pracovišti. To zpravidla navrhne další léčbu včetně chirurgické, pokud je potřeba. Po určité době léčení a sledování se pacient většinou vrací ke svému praktickému lékaři. Pokud se infekce stále opakují, nastupuje vhodná doba pro nasazení klikvového extraktu. Typický postup, který navrhuje praktický lékař Dr. P. Barney je popsán níže: Při akutní infekci je vhodné potlačit růst a množení bakterií podáním antibiotika nebo chemoterapeutika. Při běžném způsobu léčby trvající několik dnů dochází po jejím skončení snadno k reinfekci poškozené sliznice močového ústrojí jen proto, že neměla dost času se zahojit. Proto je vhodné přidat již v průběhu léčby dvakrát denně jednu kapsli klikvového extraktu a pokračovat v podávání tohoto preparátu alespoň jeden měsíc, než dojde k úplnému uzdravení zanícené sliznice. U slabších infekcí je možno použít místo antibiotik přírodní desinfekční látky obsažené v léčivých rostlinách například ve formě čaje. Pokud v krátké době dojde k opakovaným infekcím, je postup v podstatě stejný, jen doba podávání klikvového extraktu se prodlužuje na 3 - 4 měsíce. Po této době se infekce opakují velmi zřídka a bývají slabé. Pokud se však u některých pacientů infekce opakují stále, doporučuje se dlouhodobé, i celoživotní, podávání jedné tablety klikvového extraktu denně. Dlouhodobé podávání klikvového extraktu jako prevence infekcí je vhodné tam, kde je narušena normální funkce močového ústrojí. Setkáváme se s tím u starších žen, u nichž v důsledku degenerativních změn a sníženého tonusu svaloviny močového měchýře dochází k jeho neúplnému vyprazdňování a vzniká tak riziko infekce. U starších mužů v souvislosti se zbytněním předstojné žlázy a dále u všech s katetry. Zvýšené riziko infekce močových cest provází i celá řada neurologických onemocnění - roztroušená sklerosa mozkomíšní, spina bifida, mozková mrtvice a poranění míchy. Zde všude je zvýšené nebezpečí infekce močových cest a lze tedy předpokládat příznivý účinek klikvového extraktu. P.S.: Extrakt z klikvy se normálně prodává v lékárně, při potížích konzumuji osobně sušené brusinky. Podle mé vlastní zkušenosti pomáhá v prevenci vzniku zánětu močových cest syrový rozetřený česnek, nejlepší jsou stroužky z menších paliček. Používám 1 stroužek 2x-3x denně nakonec už do hotového jídla, například ho lze přidávat i do salátu nebo na chléb s pomazánkou. Česnek působí jako přírodní antibiotikum proti bakteriím a mnohdy i proti virům. Proti jeho nepříjemnému pachu pomáhá mentolová žvýkačka. Viz další velká užitečnost česneku v rubrice v této rubrice „Zázračný česnek“ a také v rubrice Správná výživa najdete dva články o česneku „Česnek – Allium sativum“ a „Česnek nic nenahradí“. Má poznámka: Osvědčuje se Furolin látka nifurantoin, není to antibiotikum, spíše sulfa nebo prostě dezinfekce močového ústrojí. Bohužel je na recept, když se v moči objeví zánět. Aktutně se berou 3 x denně a poak dlouhodobně 1 x na noc. Antibiotika jsou nevhodnná. sice se po nich uzdraví, ale infektce se zase vrátí a braní neustále antibioitka není nejen vhodné a není to řešeníím. Někteří doktoři používají bohužel jen antibiotika.
Z časopisu 21.STOLETÍ – Milan Koukal Exkluzivně: Centrum, kde se učí opravovat (nejen) srdce Díky nejnovějším poznatkům genetiky, molekulární biologie a dalších moderních oborů se v Praze zrodilo unikátní Centrum experimentálního výzkumu chorob krevního oběhu a orgánových náhrad – CEVKOON. Patří pod renomovaný Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), který sídlí na okraji Prahy 4 ve dvou rozsáhlých pavilonech postavených v letech 1951–1953.
Nechtějí zůstat pozadu
Někdy stačí jen jeden gen
Šanci dávají EETs
Potkal potkan potkana…
Cesta má jediný směr!
Prověřují hypotézy i medikamenty
Prasata a ovce nahrazují člověka
Trápení zvířat to není!
Tepe nejen izolované srdce
Nechtějí zaostávat za světem
CEVKOON se představuje
Výzkum spojují s praxí
Bude dost orgánů pro transplantace?
Zprávička z 21.STOLETÍ Co je krevní plazma Krevní plazma – žlutavá čirá tekutina – tvoří tekutou část krve. Skládá se z vody (91 – 92 %) a rozpuštěných látek (8 – 9 %); mezi nimi je asi 7 % bílkovin. S pomocí plazmy se vyrábějí životně důležité léky. Teoreticky je možný odběr krevní plazmy každý týden. Plazma se totiž na rozdíl od krve, obnoví do pouhých dvou dnů, neboť v ní drtivě převažuje voda. Protože se však dárci potřebuje dostatečně zahojit zhojit rozpíchané žíly, optimální odběr je minimálně jednou za 14 dnů.
Z Aktuálně.centrum.cz
Dbáte na zvýšený pitný režim? Zbytečně se trápíte Můj komentář: Velké množství tekutin působí i negativně na cévní systém, zvláště u lidí s vysokým tlakem a kardiovaskulárními potížemi. Několikrát jsem četla, že nemáme čekat, až budeme mít žízeň, ale rozhodně pít ještě dříve. Je to nejen proti selskému rozumu, ale proti samotné přírodě. Žízeň dostáváme právě když potřebujeme nutně doplnit tekutinu v organismu. Je pravdou, že tekutiny přijímáme i s jídlem, například polévkou, ale konzumováním zeleniny a ovoce. Ne nadarmo naší předkové radili. „Jez do polosyta a pij do polopita“. Myslím, že nejlepší cestou je pít dostatečně tehdy, kdy pocítíme žízeň. V létě přijmeme podstatně více tekutin než v zimě. Četla jsem radu od jednoho jogína, který doporučoval pití pouze vody, která zázračně léčí naprosto všechny nemoci. Ale například urologický specialista vždy dává důraz na to, že jsou důležité jakékoli přijaté tekutiny a to i ze zmiňovaného jídla. Kdybych se měla řídit radou tohoto jogína, ochudila bych se např. o pití zeleného čaje, který je celkově velmi prospěšný a nejlepší antioxidant a o pití bylinek, které působí léčivě. Staří i novodobí Číňané různými druhy bylinek právě léčí různé nemoci. Nedoporučuji pít slazené nápoje v PET lahvích. Zelený čaj je výborný s citronem, neslazený a bylinkový čaj se může nepatrně dosladit buď medem nebo třtinovým cukrem. Ibiškový a šípkový čaj jsou nakyslé, proto nepotřebují sladit, jsou lahodné a výborně zahánějí žízeň a navíc jsou velmi zdravé. Oba obsahují velké množství vitamínu C a ibišek působí navíc antisepticky a snižuje tlak. Osobně nemám ráda ovocné čaje, připadají mi fádní a obávám se, že u nich může jít o umělé přibarvení a dochucení. A samozřejmě hlavně v létě postačí na žízeň trochu vychlazená voda nemusí být zrovna z kupované PET lahve. Malou PET láhev si sebou ven také nosím, ale naplněnou vodou z vodovodu a předtím vychlazenou v ledničce. Listy Diagnóza bez kapky krve Díky neinvaznímu analyzátoru krve APMP – můžete během pár minut zjistit vše o svém těle bez nutnosti odebrat jednu jedinou kapku krve. Analyzátor provádí měření teploty biologicky aktivních bodů lidského těle pomoci optických čidel. Ze 117 měřených parametrů vyhodnotí krevní obraz, biochemii krve, činnost srdce, mozku, plic, jater, ledvin, žaludku, střev a imunitního systému. Měření lze provést hned bez nutnosti hladovění. Přístroj byl testován na více než sedmi tisících klientech a má certifikaci pro použití v rámci EU. Metoda diagnostiky krve bez jediné kapky byla vyvinuta pro potřeby sledování zdravotního stavu kosmonautů, kteří se na oběžné dráze pohybují dlouho.
Viz též v Zdravotních tématech (1) dřívější zprávičku z Grand Expres : „Vyšetření krve bez odběru a odhalení rakoviny prsu bez ozáření“
Metro EVROPĚ HROZÍ DÁVNÁ NEMOC
Podle Světové zdravotnické organizace mohou na novou formu tuberkulózy zemřít desetitisíce lidí Říkalo se ji souchotiny či oubytě a kdo se jí nakazil, měl svůj osud zpečetěn. Ještě na začátku minulého stolení byla nemoc zvaná tuberkulóza prakticky nevyléčitelná a často také končila smrtí. Dnes se vrací jako bumerang a podle Světové zdravotnické organizace (WHO) hrozí, že její nová forma zahubí v Evropě desítky tisíc lidí. Světová zdravotnická organizace proto vyhlásila plán likvidace této infekční nemoci na starém kontinentu do roku 2050 a požádala všechny státy světa o pomoc. Nebezpečí nových případů této nemoci, kterou způsobuje bakterie, tkví především v tom, že jsou odolné vůči lékům. „Léčba této takzvané rezistentní formy tuberkulózy je velmi náročná, drahá a léky, kterými se dá léčit, u nás nejsou ani registrované, takže se musí dovážet ze zahraničí,“ říká lékařka Václava Bártů z Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Léčba této formy nemoci navíc trvá mnohem déle – v průměru dva až dva a půl roku. „Jedním ze způsobů prevence proti této nemoci je očkování. To u nás bylo povinné, ale loni se zrušilo,“ říká lékařka. Tuberkulózou v České republice ročně onemocní asi 700 lidí. Nejčastěji jsou jí nakažení cizinci z Mongolska, Vietnamu či Ukrajiny. Člověk, který není řádně léčen v izolaci, může nakazit 15 lidí ročně. Nejrozšířenější je tato nemoc v Africe a v Asii.
Z mého archivu - krácené Homeopatie je stará více než 200 let
Jejím otcem je německý lékař Christian Friedrich Samuel Hahneman, který se živil překládáním odborných knih. Inspirován jednou z nich, rozhodl se vyzkoušet, co s ním udělá požití většího množství chininu. Známý lék proti malárii u něj shodou okolností vyvolal horečnatý stav. Hahneman skloubil svůj čerstvý poznatek s některými prvky Hippokratova učení a pohotově stvořil dva základní pilíře homeopatického učení: princip podobnosti (similia similibus currantur), který v podstatě říká, že léky je třeba hledat mezi těmi látkami, které mohou zlo způsobit, a zákon minimálních dávek (doses minimae). Byl či nebyl Hahneman jasnozřivým rebelem ve službách pokroku? Podívejme se na jeho stěžejní dílo, Organon racionálního léčení (1810), v souvislostech daných stavem tehdejší medicíny. Pouštělo se žilou a léčilo drastickými klystýry. V podstatě nebylo vůbec známo, co určuje farmakologické vlastnosti léčiv ani hojně používaných léčivých bylin. Dávkování některých "léků" jeho doby nám dnes připomíná spíše pokusy o neúmyslné travičství než opravdové léčení.
Materialisté a mystici V souvislosti s alternativní medicínou se objevila nejedna teorie hraničící až s mystikou (příkladem je esoterická psychologie, která homeopatické teorie "obohatila" o ideu abstraktní informace obsažené v homeopatických přípravcích). Zastánci takových teorií obvykle odbývají jakoukoli vědeckou kritiku obviňováním vědců z omezenosti, která prý plyne z jejich materialistického pohledu na vesmír. Nemá smysl do omrzení opakovat, že když vědci odmítají považovat dědictví starověké a středověké mystiky za zdroj vědění rovnocenného s výsledky systematického vědeckého zkoumání přírody, nečiní tak jen kvůli svému materialistickému zaměření Dnešní homeopati jsou si na rozdíl od Hahnemana paradoxu vysokých ředění dobře vědomi. Nevidí v něm však nic, co by vylučovalo možnost přímého působení homeopatik na lidský organismus. Hahneman mluvil o jakési živé síle. Jeho pokračovatelé se odvolávají na podobně neurčitou abstraktní informaci, která prý se přepisuje z matečné tinktury do homeopatického léku, který ji pak předává dál do chorého organismu. Roku 1988 byl v časopise Nature publikován článek, v němž se tvrdilo, že homeopatické roztoky protilátky proti imunoglobulinu IgE mají prokazatelný biologický efekt na bazofilní granulocyty (což je jeden druh bílých krvinek) i po zředění na C60. Jeden z autorů této práce, francouzský imunolog profesor Benveniste, vyšel vstříc recenzentovi, toužícím po vysvětlení podivného experimentu, a doplnil diskusi ad hoc smyšlenkou, že informace o molekulách protilátky zůstává uložená v podobě pozměněné struktury vody. Ponechejme však na pokoji absurdní ředění homeopatických preparátů i naivitu "informačních teorií", neboť posláním homeopatie je prý pomáhat nemocným, nikoli vysvětlovat, jak a proč léčba působí. Musíme si totiž poctivě přiznat, že každý trochu schopný homeopat nám může předložit několik příkladů úspěšně vyléčených pacientů, u nichž klasická léčba údajně nevedla k žádným výsledkům. Medicína zná případy spontánního upravení stavu pacientů působením jejich psychiky. Poměrně častý je také efekt placeba, kdy je pozitivní změna stavu pacienta navozena jeho vírou, že dostává velice účinný lék. Placebo však nedokáže odstranit tak zásadní funkční poruchy orgánů, jako je například cukrovka nebo ischemická choroba srdeční. Ostatně na léčení takových chorob se současná homeopatie, prováděná lékaři, vůbec neorientuje. Nejvíce úspěchů slaví u lidí s neurotickými obtížemi a trpícími chorobami neurovegetativního původu, v jejichž počátcích lze vystopovat dlouhodobě působící stres. Podstatnou skupinu pacientů úspěšně léčených homeopatiky navíc představují lidé nespokojení s průběhem léčení metodami klasické medicíny. Zpravidla se přitom nejedná o objektivní hodnocení vlastní léčby, nýbrž o pouhou reakci na profesionálně odtažitý přístup lékaře k pacientovi, bez patřičného zájmu o jeho osobní problémy a strach z choroby.
Postmoderní homeopatické snění Postmodernismus zastává názor, že vědecké poznatky jsou pouze jednou z možných forem vědění. To v konečném důsledku vede postmodernisty k závěru, že o světě nelze říci nic určitého. K postmodernistickým tendencím dnešní doby určitě nemalou měrou přispěl též pocit mnohých lidí, že poznatky, které hromadí fyzika a ostatní přírodní vědy, mají pramalý význam pro hledání smyslu jejich vlastních životů, a že věda nenaplňuje jejich bytostnou potřebu spojení intelektu s mystikou. Zanedbat bychom neměli ani strach některých lidí z moci vědy. Takový odmítavý emocionální postoj je podmíněný poměrně nedávnou zkušeností lidstva se zneužitím ničivé jaderné energie ve válce a skeptickým podezřením, že i jiné poznatky vědy by mohly být podobně zneužity. Často se v této souvislosti mluví například o rizicích genetiky.
Postmodernismus je více méně založen na předem dané nedůvěře k vědě. V rámci současné filosofie přírodních věd však pesimisticky orientovaný relativismus nepředstavuje zdaleka tak významný intelektuální proud, jak by se dalo soudit z opožděné české módní vlny. V mnoha ohledech ho převyšuje kritický racionalismus, představovaný v první řadě dílem Karla Poppera, jenž patří k ústředním postavám filosofie 20. století
HORMONÁLNÍ JÓGA Ani se nedá uvěřit, že aktivní ženě z Brazílie je 81 let. Je živoucím důkazem účinnosti Hormonální jógy pro ženy v přechodu, kterou vytvořila, nabitá energií a s přátelsky spokojeným vyzařováním. Dinah Rodrigová asi v 65 letech vytvořila celostní jógový program, který nabízí ve svém studiu v Sao Paulu a již několik let také v jiných zemích. (V České republice se seminář konal v roce 2007. pozn. překl.) V tomto programu jsou prvky z různých směrů jógy, které všechny cíleně působí na stimulaci vaječníků, štítné žlázy, hypofýzy a nadledvinek. „Tím je reaktivována tvorba tělu vlastních hormonů“, vysvětluje Dinah Rodrigová. „A vysoká hormonální hladina znamená cítit se mladší.“ Zvláštností tohoto programu je velmi rychlé a hlasité dýchání, jako měchy, nazývá se Bhastrika. Při nádechu se pupík pohybuje směrem ven a při prudkém výdechu je vzduch silně vypuzen nosem, přičemž se pupík vtahuje dovnitř. Je dobré si to nejprve vyzkoušet v sedě, než se provede cvik. Toto dýchání působí jako masáž na vnitřní orgány a aktivuje vlastní energii. Tato zvláštní dechová technika činí jógové cviky dynamičtějšími a zesiluje tak jejich efekt. To, že tento program skutečně působí jako terapie, ověřila Dinah Rodrigues v jedné studii. Čím častěji se cvičilo, tím vyšší byly hladiny hormonů. Ženy s rakovinou prsu, především u tumorů souvisejících s hormony, by proto Hormonální jógu neměly cvičit. Také při myomech a endometrióze by bylo dobré nejprve konzultovat lékaře. „Hormonální jóga není magická!“, říká Dinah Rodrigová. Trocha trpělivosti a schopnosti vytrvat je přece jen zapotřebí.“
KAŽDÝ DEN PŮL HODINY Dinah Rodrigová o svých osobních zkušenostech s jógou, s polštářky a stárnutím - BRIGITTE WOMAN: Dino, vypadáte fantasticky. Co je vaším tajemstvím? DINAH RODRIGOVÁ: Samozřejmě Hormonální jóga. Zvyšuje moji hormonální hladinu a tím mě udržuje mladou. A dává mi hodně energie a optimistický postoj k životu. Takže jste nekonzultovala žádného ze známých brazilských plastických chirurgů? Ó ne! Osobnost a vitalita jsou mnohem důležitější než napjaté tělo. Nevadí, když má člověk vrásky. To je úplně normální. Jak vypadá váš každodenní cvičební program? Cvičím každé ráno asi půl hodiny Hormonální jógu. Pak se lehce nasnídám, ne moc, trochu celozrnného chleba, sýr, kapučíno. Jinak jím hodně ovoce a zeleniny, ale nejsem čistě vegetariánka. Vedu zdravý život, chodím na procházky i na túry, plavu a pravidelně sportuji. Našla jsem svoji duševní rovnováhu, jsem zdravá a šťastná. A z mé práce jsem nadšená. Nejsem unavená. Jak jste to zjistila, které cviky hormonální hladinu opravdu příznivě ovlivňují? Začala jsem zkoumat fyziologii a hormonální systém a zabývat se různými formami jógy. Navštěvovala jsem semináře a kongresy, hovořila s experty na jógu a překládala staré spisy. Na konec jsem vybrala cviky, o kterých jsem věděla, že působí na vaječníky, štítnou žlázu a hypofýzu. Pak jsem je zesílila pomocí účinné dechové techniky – bhastriky – z kundalini-jógy a pomocí speciálních tibetských technik vedení energie. Tak vznikl první program, který jsem testovala se šesti ženami. Výsledky byly překvapivé. Na začátku velmi nízké hormonální hladiny se rychle zvyšovaly. A potíže žen se zmenšovaly v takové míře, jak jejich hormonální hladiny narůstaly. Ženy byly nadšené. To byl začátek. Intuitivně jsem věděla, jak jim mohu pomoci. A za tuto intuici jsem každý den vděčná. Komu doporučujete vaši Hormonální jógu? Všem zdravým ženám od 35 let. Mnohé mají potíže a vůbec neví, že je na vině klesající hormonální hladina. Teprve když mají estetické problémy, když jim najednou vypadávají vlasy anebo se mění jejich postava, najednou zpozorní. Často také klesá libido. Pomocí mých cviků se to každopádně rychle upraví. Nepotřebujeme k tomu žádné byliny nebo medicínu. A také žádnou náhradní hormonální terapii. Cviky jsou velmi dynamické. Přenáší se tato dynamika na ženy? Mohlo by se to tak říct. Ženy se jednoduše cítí lépe a proto jsou také v běžném životě aktivnější, mění věci ve svém životě a začínají nanovo. Kdo je vitální, může dělat všechno, co by si jen přál. Člověk to na vás vidí! Nyní jógu praktikujete přes 40 let… … a 14 let výlučně Hormonální jógu. Jaký to mělo vliv na váš osobní vývoj? Změnila jsem se. Nedělala jsem jen asány a dechová cvičení, ale také jsem se intenzivně zabývala filosofií a dozvěděla jsem se hodně o světě a o lidech. Tak jsem se naučila milovat a chápat (rozumět). A naučila jsem se vybalancovávat své pocity. To ovlivňuje celý život. Člověk cítí, co má kdo na mysli, a tak se také chová. Stane se autentičtější, to je úžasné. Neexistují žádné lži a výmluvy. Člověk je otevřený a přímý. Při tom všem nám pomáhá jóga. Hormonální jóga se tedy zdá dobrou pomocí proti potížím v období přechodu. Co jinak ženám ještě poradíte? Zdravou výživu s plnohodnotnými potravinami a pravidelné sportování. Ne chodit do fitnesscentra na 3 hodiny denně – to je moc a hormonální hladinu to spíš snižuje. Avšak dvakrát týdně by byla nějaká sportovní aktivita dobrá. Také nechtít být příliš štíhlá. Pro produkci hormonů je dobré mít několik polštářků na bocích. Naše tělo je velmi moudré. Rychle se brání proti přílišným zátěžím. Vaječníky sice již nemají vajíčka pro ovulaci, ale mohou vylučovat hormony. To bychom měly cíleně podporovat. Klimakterium je velkou změnou v životě, ale není koncem všeho. To by si ženy neměly myslet - a jejich muži také ne. Žena už prostě nemenstruuje, a co má být. Důležité je, že dobře využívá svůj čas, že opět začíná pracovat, studovat, meditovat nebo hrát na klavír. V 50 je člověk ještě mladý!
Zprávička z 21.STOLETÍ Jak je to s odkysličenou krví do plic Termín „odkysličená“ je nepřesný. Ve skutečnosti se totiž vždy jedná jen o krev částečně odkysličenou. Když přitéká do plic, není nikdy zcela zbavena kyslíku. Za klidových podmínek je smíšená žilní krev v plicní tepně odkysličena jen z 25 %. Při průchodu plícemi se vazebná kapacita krve pro kyslík doplní prakticky na 100 % a koloběh může pokračovat.
Z časopisu 21.STOLETÍ
TAJEMSTVÍ ČÍNSKÝCH JEHLIČEK
Jak vlastně funguje akupunktura Principy fungování akupunktury nebyly z hlediska západní medicíny zatím dostatečně objasněny a řada lékařů ji proto dodnes považuje za pavědu. Nedávno publikovaná studie ukazuje na jeden z možných mechanizmů působení jehliček na molekulární úrovni. Mezinárodní tým vědců pod vedením Jergena Schnermanna přišel se zjištěním, že látka adenosin je také velmi aktivní ve spodních vrstvách kůže, které zasahuje právě akupunKtura. Po zabodnutí jehličky do tkání myši byla koncentrace adenosinu až 24X vyšší než na stejném místě před zabodnutím. Signál, který adenosin dále předá mozku, má za následek sekreci přirozených „zabijáků bolesti“, endorfinů, a velmi efektivně tak od bolesti ulevuje.
Z Geo magazínu Jakou máte střevní skupinu? Svým trávicím traktem se lidé liší podobně jako v případě krevních skupin. Escheria coli je příbuznou vražedné bakterie EHEC. Jenže střevní bakterie E.coli je velmi užitečná: pomáhá se vstřebáváním uhlohydrátů a podlí se na zásobování našeho těla vitamíny. A oněch odhadem sto biliónů užitečných baktérií není v trávicím traktu uspořádáno nahodile: tým Peera Borka z Evropské laboratoře pro molekulární biologii v Heidelbergu (Německo) nedávno objevil, že se ve střevech vyvinuly tři funkčně odlišné bakteriální ekosystémy Výzkumníci spekulují, že tyto tři „enterotypy“ rozhodují mimo jiné o tom, nakolik dokážeme zužitkovat potravu. Neboť tělesná hmotnost a body-mass-index koreluj – bez ohledu na věk, původ nebo pohlaví – přímo s četností výskytu jednotlivých bakteriálních genů ve střevech. Pomoci uvedené klasifikace by mělo být možné vysvětlit specifické účinky a snášenlivost určitých léčiv. V budoucnu se snad podaří přizpůsobit léčbu, odpovídající „střevní skupině“.
Z časopisu 21.STOLETÍ Jed umožní nechodícím hned tančit Velice nadějné, ovšem velice drahé vypadá využívání toxinu ziconotidu z výtažku japonského mořského měkkýše Conus magus. Profesor Rokyta k tomu upřesňuje.“Ziconotid se musí upravit, jinak by nastala prudká otrava.“ Zatím nejdál v praktickém využití sloučenin ze smrtelných plžích jedů je prof. Baldomero Olivera z University Utah, který extrahoval toxin ziconotid. Jeho syntetická verze by měla posloužit lidem s chronickým bolestmi, např. při artritidě, bolestech hlavy a podobně. Lék blokuje kalciové kanálky v nervových buňkách, které tak nemohou přenášet signály o bolesti do mozku. Při testech léku zažil prof.Olivera téměř magické okamžiky, při kterých lidé, neschopni chodit kvůli poškozeným nervům v nohách, začali po několikatýdenní terapii tančit.Toxiny jedovatých vodních hlemýžďů, kterých je několik set druhů, nyní studují v rámci evropského výzkumného projektu vědci ze 13 zemí (včetně Slovenska).
Novinky.cz K plánovanému zavedení standardů zdravotní péče: Alena Gajdůšková (ČSSD) se ostře vyjádřila proti plánovanému zavedení standardů zdravotní péče. Podle ní přinese hluboké sociální rozdělení společnosti, které bude mít za následek produkci "nadlidí". Zavedení finančních standardů pro hrazení péče je rozhodnutí o definitivní likvidaci sociálního státu, o hlubokém sociálním rozdělení společnosti, na němž v konečném důsledku vydělají pouze lidé typu pana Bakaly. Konečně se budou moci cítit skutečně výluční. Pro všechny ostatní to bude znamenat jen zhoršení životní úrovně, strach z každého dalšího dne, faktickou nesvobodu, a to pro všechny,“ napsala na svém blogu. Ke zdůraznění použila pojem „nadčlověk“, jímž Friedrich Nietzsche označoval dokonalého jedince, který vývojem překonal své předchůdce a stal se nejvyšší formou života. „Dělení zdravotní péče na standardní a nadstandardní, jak je navrhováno je dělením společnosti na nadlidi - ty velmi bohaté, a ten zbytek,“ uvedla. „Dá se to (zavedení standardů zdravotnické péče vládou) jistě vnímat jako výhoda, patříte-li mezi horních deset tisíc lidí. Může vám to dokonce velmi lichotit, máte-li filosofii, že vaše peníze z vás dělají někoho výlučného, něco jako nadčlověka,“ doplnila. „Jste-li ale příslušníkem většiny, tedy té klasické střední vrstvy, pak to znamená, že nedostanete to, co potřebujete pro vyléčení, ale jen to, co bude pojišťovnami stanoveno jako finanční nárok.
Bulletin 2012 – MUDr.Hana Kotásková, - primářka, známá pražská psychiatrička KDYŽ BOLÍ DUŠE Ztráta radosti a zájmu o cokoliv, nedostatek vůle, smutek…To jsou první signály deprese. Nemoci, která bolí, trýzní a někdy i zabíjí. Nemoci, kterou máme stále ještě tendenci nepřiznávat, podceňovat a zlehčovat. Přitom člověk s depresí zažívá jednu z vůbec největších bolestí, které může prožít.
Lidé trpící nejvyšším stupněm deprese se vidí jako zbyteční, obviňují se, cítí se zoufalí, trestají se. Ztrácejí, co je kořením našeho života a co je nám vlastní – radost, smysl žít mezi druhými, sdílet s nimi jejich prožitky, svěřovat se jim. Je pro ně těžké vstát z postele, umýt se, něco vyřídit, jít mezi lidi. Tak se člověk s depresí dostane do izolace, kterou časem i cíleně vyhledává, ale je v ní smutný, mnohdy úzkostný. Pokud tedy někdo cítí, že se u něj vyskytly zmíněné potíže, neměl by příliš váhat s vyhledáním odborníka. Otálení s pomocí může vést ke zmenšení duševního potenciálu, k labilitě a neschopnosti vyrovnat se s docela běžnými věcmi. Duševní trýzeň je navíc provázena celou řadou nepříjemných tělesných pocitů. U depresí u nichž převládá smutek, dotyčný nejí, nepije, tělesně chátrá. Tam kde převládá úzkost, naopak nemocný mnohdy nachází jídlo jako lék a své potíže v podstatě zajídá. Za jedny z nejzávaznějších se považují deprese s genetickým základem. Vyskytují se bezdůvodně, spíše sezónně. Přijdou na jaře a na podzim. Nemusí souviset se stresem. Člověk s touto depresí zpravidla večer dobře usne, ale budí se mezi třetí a čtvrtou hodinou a už nemůže spát. V hlavě mu probíhá strašný scénář – vztahuje na sebe všechny viny světa, vše je pesimistické, úzkostné. Na druhé straně neurotická deprese bývá reakcí na impuls. Základ nemoci většinou pramení z dětství, z prožitého trauma. Od té doby mívá ze všeho strach. Ze strachu pak manipuluje lidmi…Depresi zažívají také lidé, kteří utrpěli významnou ztrátu – někdo blízký jim zemřel, rozvedli se, ztratili zaměstnání atd. Potíže v tomto případě trvají kratší dobu. Problémem se stanou až ve chvíli, kdy trauma přetrvává výrazně déle. Sebevražda: živé nebezpečí U všech typů depresí hrozí nebezpečí sebevraždy. Vžitým omylem, který se traduje mezi laiky , totiž kdo říká, že si něco udělá, nikdy si nic neudělá. Naopak. Je to první stupeň volání o pomoc. Jestliže se vám někdo svěří, že má strach ze svých myšlenek, že se bojí, aby si něco neudělal, to není demonstrace. To je skutečně prosba o pomoc. Demonstrativní sebevražda se projevuje jinak. Hrozba bývá často podmíněna: když mě opustíš, když nepřijdeš domů…zabiji se. Varováním je, že pokud si někdo jednou sáhne na život a přežije, ve 40 % případů zopakuje sebevraždu podruhé. Když přežije i druhý pokus, pak už 60 % se pokusí zabít potřetí. A není rozhodující, zda motivem byla snaha skutečně zemřít, nebo sebevraždu jen demonstrovat. Ti lidé prostě překročili práh. Dané tabu. Nebezpečně oslabili svůj pud sebezáchovy. Mám „depku“, nejspíše jste zdraví „Prosím tě, vůbec na mě nemluv, já mám dneska hroznou depku.“ Jestliže je tohle váš oblíbený výrok, můžete zůstat klidní: s největší pravděpodobností jste zdraví a netrpíte depresí. Jste jen nevyspalí, rozladění, máte moc práce nebo jen blbou náladu. Buď se vám prostě něco nelíbí: že syn studuje jinou školu, než jste chtěli, že manžel tráví moc času v práci… Tak předvedete drama. Je třeba rozlišovat mezi nemocí a pouhou nespokojeností.
IDNES.cz, Metro Kečupy obsahují plísně a jedy Občanské sdružení spotřebitelů Test přišlo se skandálními výsledky kvality kečupů. Všech testovaných výrobků obsahovalo škodlivé látky mykotoxiny pocházející z plísní a v některých případech i pesticidy. Látky poškozují orgány, ničí imunitu a mohou být karcinogenní. Mykotoxiny se našly ve všech testovaných kečupech. Podle časopisu Test, který sdružení vydává, to svědčí o tom, že část použitých rajčat byla nahnilá nebo plesnivá. „Ačkoliv se jednalo jen o stopová množství mykotoxinů, vypovídají o tom, že výrobci si s kvalitu surovin hlavu často nelámou,“ komentovala výsledek šéfredaktorka časopisu Ida Rozová. O něco lépe dopadlo hodnocení přítomnosti pesticidů, tedy látek k hubení škůdců, které se využívají na ošetřování plodin v zemědělství. Přesto se ale pesticidy našly v devíti vzorcích. Testy také ukázaly, že v některých kečupech by bylo pátrání po rajčatech náročné. „Rajčata se nejčastěji nahrazují jablečnou dření, karotkou nebo cibulí, běžný je i přídavek cukerných sirupů ze škrobu,“ uvedla Rozová. Nejlepšími výrobky v testu byly značky Kand Ketchup sladký a Lidl Mikado kečup jemný. Má poznámka: Ovšem to je skandální, jak výrobcům jde jen zisk a je jim naprosto jedno, že svými výrobky poškozují zdraví lidí. Jinak bych posoudila to, že se do kečupu přidává jablečná dřeň a cibule, musí to být ale v omezenějším množství. Mám výborný recept na domácí kečup z rajských jablíček a do něj se přidávají také některé uvedené ingredience. Recept na něj najdete i v rubrice Správná výživa.
Z časopisu 21.STOLETÍ s mou rozsáhlejší úvahou
KMENOVÉ BUŇKY MAJÍ NOVÉ POSLÁNÍ Perspektivy čekají v léčbě bolesti i tzv. tkáňové inženýrství. Při něm se v laboratořích z buněk pacientů vypěstují náhražky poškozených tkání. Velkou naději přinášejí tzv.kmenové buňky.Světoznámá odbornice prof.MUDr.Eva Syková, DrSc, ředitelka ústavu experimentální medicíny AV ČR k tomu upřesnila „Jejich význam může být skutečně obrovský hlavně proto, že jsou to buňky, které se mohou měnit na všechny typy buněk, ze kterých se skládá živý organismus. Tak by se mohly měnit podle přání lékařů a sloužit pro tzv.buněčnou terapii. Mohou se podle potřeby měnit třeba na buňky kožní, krevní, jaterní, svalové, ba i mozkové. Časem by mohl mít každý člověk v úschovně část svých vlastních EMBRYONÁLNÍCH kmenových buněk, ze kterých by si v případě potřeby bral, aby vyrostla nová tkáň. Má úvaha „To mi opět připadá jen jaZ časopisu 21.STOLETÍ s mou rozsáhlejší úvahouko hudba budoucnosti. Určitý nový pozitivní vývoj v tomto oboru nastal.. Zatímco ze začátku lékaři v výzkumu v tomto oboru používali embryonální kmenové buňky z potracených dětí, což vyvolávalo velký nesouhlas části veřejnosti tak i některých politických představitelů ba dokonce i postoj vlád, v tomto případě by byla etická stránka používání vlastních embryonálních kmenových buněk naprosto vyřešena. Stačilo by tyto buňky odebrat přímo u každého zřejmě hned před narozením, tak to aspoň chápu a vytvořit jeho vlastní fond kmenových buněk. Zbývá určitě nejednoduchá praktická stránka věci. Kde by se tyto embryonální buňky po celý život všech lidí uchovávaly? Snad ne doma v mrazničce? Jinak by to byla určitě nepředstavitelně obří rozsáhlá banka, kde by navíc určitě docházelo k omylům, že by se kmenové buňky aplikovaly jiným pacientům, což by zřejmě nepředstavovalo větší riziko. Nejsem samozřejmě žádná odbornice, ale snad by tím nedocházelo i k předání genů někomu jinému. To by už bylo naprosto velké a nepřijatelné riziko, protože každý jedinec si nese určité dispozice k chorobám, které má dědičně zakódované v jeho genech. Takže by mohla být pacientovi vložena nová tkáň místo poškozené, která by ale nebyla vytvořena z jeho embryonálních buněk, ale mohlo by hypoteticky dojít k tomu, že by mu tím byla předána i dispozice ne jeho dědičné zakódované choroby a byla by jen otázka, kdy by u něho propukla. K tomu ovšem mohlo docházet i při vytváření orgánů z embryonálních buněk potracených dětí, tak jak se o tom uvažovalo v počátku výzkumu. Podle těchto mých úvah to bude tedy opravdu jen hudba budoucnosti. Když i nové léky, na které nemocní netrpělivě čekají při nevyléčitelných chorobách jako na svou spásu, tak od jejich klinických zkoušek do uvedení do praxe to trvá třeba desítku let. S kmenovými buňkami by to mohlo být vyřešené jen v tom případě, kdyby existovala možnost kdykoli pacientovi odebrat jeho vlastní kmenové buňky pro tvorbu nové tkáně specielně pro něho, to by se už ale nejednalo o tzv. EMBRYONÁLNÍ kmenové buňky od jeho narození. Mám dojem, že jsem takovém postupu už někde četla, ale jista si tím nejsem, navíc výše jmenovaná odbornice právě mluví jen o těch embryonálních kmenových buňkách. “
Milan Koukal - krácené KONEC SE STŘEVNÍMI PROBLÉMY NEJEN V EXOTICKÝCH ZEMÍCH Epidemiologové se radují – a mají proč! Na celosvětovém vakcinologickém kongresu ve Washingtonu (World Vaccine Congress) získala cenu pro průmysl vyrábějící očkovací látky (Vaccine Industry Excellence/ViE/Award) jako nejlepší profylaktická (ochranná) vakcína očkovací látka RotaTeq. Cena ViE, určena pro skvělé výsledky v oblasti očkovacích látek, ocenila RotaTeq za jedinečnou formulaci, bezpečnost a účinnost, což se potvrdilo nejen v klinických studiích, ale i v klinické praxi.
Ročně u náš onemocní vinou rotaviru přes 100 000 dětí! Nebezpečnými rotavirovými infekcemi je hospitalizováno desetitisíce dětí do pěti let věku v naší republice. Bohužel některé děti (zejména kojenci) umírají. Bohužel se to týká i starších lidí, příčnou smrti bývá rozsáhlé a rychlé odvodnění organismu. Onemocnění se u nás vyskytuje celoročně.
Odhalujeme pachatele – rotavirus Rotavius je nejvýznamnějším rotavirem z čeledi Reovididiae. Zákeřné rotaviry ve skupinách dokážou vyměňovat nebo přetřiďovat RNA segmenty a obdobně jako chřipkový virus podstupují významné genetické posuny. Tím se stávají vnímavými i jinými živočišnými druhy než jejich původní skupina, takže se mohou někdy přenášet mj. i mezi lidmi a zvířaty. Navíc unikají získané imunitě po předešlém rotavirovém onemocnění. Bohužel výrazně odolávají vlivům vnějšího prostředí, takže nejdou snadno likvidovat.
Ohrožuje porodnice, školky, jesle.. Rotavirus je vysoce infekční, k nákaze stačí jen 10 virových částic. Přenáší s velmi snadno zanesením viru do úst, ale i vzduchem. Rotavirus vyvolává u dětí jedno z nejtěžších průjmových onemocnění. Nemocné dítě vylučuje rotavirus stolicí v obrovských kvantech. Ten potom vydrží na rukou, hračkách a pevných površích až několik dnů a je relativně odolný vůči různým desinfekčním prostředkům. V masivním měřítku se nejčastěji vyskytuje v porodnicích, kojeneckých odděleních a dětských ústavech, v jeslích a mateřských školkách. Vyšší výskyt se zpravidla objevuje v zimních měsících.
Jak se záludná infekce projevuje? Rotavirová gastroentertida (akutní zánět žaludku a střev, způsobený infekcí z potravin) se zpravidla ohlušuje vysokou horečkou. Nemocné sužuje i zvracení, bolesti břicha a zejména vodnatý průjem. Stolic mohou být až desítky denně. Spolu se zvracením způsobují velké ztráty tekutin, což vede k rychlému odvodnění organismu (dehydrataci). Jejími typickými příznaky jsou oschlé sliznice, zapadlé oči, napětí kůže, méně časté močení, nechutenství, slabost, v nejtěžších případech i poruchy vědomí, namáhavé dýchání a chladné končetiny. Těžká dehydratace může ohrožovat život! Velmi často je nutná hospitalizace.
Nepomůže ani sebelepší hygiena Zabránit propuknutí rotavirové infekce nelze pouze dodržováním sebelepších hygienických návyků. Nutná je specifická prevence a tou je očkování. V současné době máme k dispozici účinnou rotavirovou vakcínu s jednoduchou aplikací. Očkování je se snadné a bezpečné, protože vakcína se podává do úst ze stlačitelné tuby. Kompletní očkování tvoří tři dávky. První se podává již mezi 6.-12. týdnem života. Vakcína RotaTeq působí proti všem pěti nejčastějším typům rotaviru. A účinnost? V prvním roce po očkování je 98 %, ve druhém 88 %.
Doplňující informace z 21.Století Co má rád cestovatelský průjem“ Startérem cestovatelského průjmu bývá (vedle faktorů uvedeným v článku) neupravená voda z vodovodu, led z neověřených vodních zdrojů v nápojích, nedostatečně ošetřená listová zelenina, ovoce, zmrzlina a jiné pokrmy a nápoje prodávané na ulici. Kde se dá očkovat? Očkovací centrum společnosti Avenier, a.s., je s 18 pobočkami největší sítí tohoto typu v ČR. Odborní lékaři ročně proočkují přes 70 000 klientů. Vedle tří pracovišť v Praze nabízí služby v Brně, Plzni, Českých Budějovicích, Ostravě, Karlových Varech, Sokolově, Jihlavě, Olomouci, Zlíně, Uherském Hradišti, Břeclavi, Hradci Králové a Znojmě. Výhodou služeb je mj. časová úspora, garance odbornosti a aktuálních informací od specializovaných lékařů. K dispozici jsou očkování doporučené pro ČR, např. proti hepatitidě typu A, klíšťové encefalitidě, HPV – rakovině děložního čípku, meningokokovým a pneumokokovým infekcím , chřipce, ale také vakcíny na cesty . Více na www.ockovacicentrum.cz
Křemík
Křemík je nejvíce využívaným materiálem k výrobě polovodičů v současné mikroelektronice. V lidském těle ho najdeme pouze ve stopovém množstvím. Jeho úloha v našich buňkách je od úlohy v tranzistoru v mnohém odlišná, nicméně stejně nezastupitelná. K čemu křemík slouží? Křemík je nezbytnou součástí mnoha enzymů – bílkovin řídících chemické reakce ve našem těle. Podílí se tak zejména na tvorbě pojivové tkáně – kůže, nehtů, vlasů – kterým dodává pevnost a pružnost. Má vliv na pevnost našich kostí, a to především díky zvyšováním obsahu vápníku. Křemík na talíři? Křemík získáváme z potravy ve formě křemičitanů (solí křemíku). Ty jsou obsaženy především v minerálních vodách, v pivu, kuřecí kůži, celozrnných potravinách a kořenové zelenině. Moc anebo málo? Při dlouhodobém nedostatečném příjmu křemíku můžete pozorovat zvýšenou lomivost nehtů a vlasů. Nadměrně vysoký příjem křemíku může však vést ke vzniku močových kamenů. Upozornění Zvýšený příjem křemíku nad denní příjem ze stravy je nebezpečný. Silikáty (soli křemíku a syntetické formy křemíku) přidávané do potravin jsou naproti tomu relativně neškodné látky a obecně považované za nezávadné. Křemíku se vyhýbejte v případě, že u vás byla prokázána přecitlivělost na křemík, nebo trpíte-li vážnou poruchou činnosti ledvin. Kdy začít s jeho užíváním? Dosud nebyla stanovena minimální dávka křemíku potřebná pro člověka. Denní příjem křemíku se pohybuje v rozmezí 20-40 mg . Dostatečná dávka se pohybuje kolem 5 mg. Pokud na sobě pozoruje příznaky nedostatku křemíku, jako je zvýšená lomivost nehtů a vlasů, nemusí se jednat pouze o nedostatek křemíku. Příčin může být mnoho a jejich odhalení patří nejspíše do rukou lékaře. Má poznámka: Tekutý hustý křemík, tzv. koloidní (zakoupený v lékárně) je potřeba zředit nejlépe růžovou vodou (dostane se ředěná a laciná ve velké lahvičce v prodejně orientálních potravin, Farah, Myslíkova ulice č.5, Praha 1 - tel:224 930.) Růžová voda příznivě působí na pleť a tekutý křemík působí proti vráskám. Proto je tato kombinace velmi vhodná. Jinak v lékárnách se prodává koncentrovaná podstatně dražší růžová voda tzv. z Damašku, ta je však v malinké lahvičce, ta se dá používat samotná na pleť.
Britské listy Krevní zkouška za 12 000 Kč vám zjistí, jak rychle stárnete Krevní test, který dokáže, jak rychle člověk stárne, a nabízí možnost určení, jak dlouho bude dotyčný člověk ještě naživu, bude v Británii koncem tohoto roku uveden na trh. Kontroverzní text měří životně důležité struktury na koncích lidských chromozomů, tzv. telomery, které podle vědců patří k nejpřesnějším indikátorům toho, jak rychle člověk stárne. Vědci uvádějí, že bude možné určit, zda je biologický věk daného člověka starší nebo mladší než jejich skutečný věk. Vědečtí výzkumníci jsou přesvědčeni, že testování telomerů se stane do pěti až deseti let běžnou záležitostí. Někteří vědci ale hodnotu testu zpochybňují a argumentují, že by měly existovat přísnější etická omezení na jeho používání. Kromě obav, jak budou lidé reagovat na to, až se dovědí, jak jsou skutečně "staří", někteří vědci se obávají, že může testování telomerů být zneužito bezskrupulózními organizacemi k prodávání nevyzkoušených léků proti stárnutí a jiných falešných elixírů života. Výsledky testů také mohou být zajímavé pro firmy, které nabízejí životní pojistky, anebo zdravotní pojištění, které závisí na riziku, kdy pojištěnec začne být vážně nemocen Velký počet vědců je však nyní přesvědčen, že zkoumání lidských telomerů může poskytnout cenné informace o riziku předčasné smrti na celou řadu chorob, od kardiovaskulárních chorob až po Alzheimerovu chorobu a rakovinu. "Víme, že lidé, kteří se narodí s kratšími telomery, mají kratší život. Nevíme ale, jestli lidé s delšími telomery než normálně mají život delší," konstatuje Maria Blasco z madridského střediska pro výzkum rakoviny, autorka nového komerčního testu telomerů. Podrobnosti v angličtině ZDE
Z časopisu Cesty za zdravím a krásou KRVÁCEJÍ VÁM DÁSNĚ? Už brzo můžete být bez zubů! Máváte nad tímhle problémem rukou? Chyba! O tom, že každý z nás by měl zůstat ve střehu, hovoří i fakt, že krvácení dásní při čištění zubů trápí neuvěřitelných osmdesát procent Čechů. A málokdo vyhledá specialistu. Přitom jde o počáteční příznak vzniku parodontitidy – onemocnění, které bez vhodné terapie může vést až ke ztrátě zubů. Krvácení dásní při čištění zubů je jasným důkazem zánětu. Zpravidla v důsledku zanedbané ústní hygieny reaguje dáseň na přítomné mikroorganismy plaku rozšířením cév a jejich zvýšenou křehkostí. Při narušení pak dochází ke krvácení. Jak mu předcházet? Ideální prevencí je důkladná ústní hygiena. Čistit zuby bychom si měli alespoň dvakrát denně. (Má poznámka: Nejideálnější je čistit si zuby po každém větším jídle. Osvědčil se mi malý skládací kartáček s malou pastou v taštičce, pro použití, když jím mimo domov.) Samotný způsob čištění závisí na stavu vývinu chrupu, tedy na našem věku, stavu kazivosti a závěsného aparátu zubu. Proto se technika čištění určuje individuálně a neobejde se bez předchozí konzultace se zubním lékařem. Obecně ale můžeme říci, že kromě zubního kartáčku je určitě zapotřebí i používání dalších pomůcek, jako jsou třeba dentální nitě nebo mezizubní kartáček. ŠPATNÁ ÚSTNÍ HYGIENA? INFARKT! Je nutné si uvědomit, že úroveň ústní hygieny ovlivňuje celkové zdraví organismu. Mikroorganismy obsažené v plaku se krevní cestou dostávají do oběhu a mohou negativně působit na celkové zdraví. „Jsou známy studie o negativním vlivu špatné ústní hygieny na četnost infarktu, zhoršení diabetu či nízkou porodní hmotnost plodu,“ říká docent Martin Starosta, vedoucí oddělení parodontologie Kliniky zubního lékařství FN a LP UP Olomouc. I z tohoto důvodu je vhodné absolvovat alespoň jednou ročně čistící proceduru u dentálního hygienisty. Mimo jiné vás čeká odstranění zubního kamene, úprava nevhodných výplní, jejich leštění nebo lokální aplikace fluoridu. ÚSTNÍ VODA NÁS NEZACHRÁNÍ Ústní voda ano, ale jako něco navíc, tedy po dokonalé ústní hygieně. „Pokud používáte ústní vodu jako doplněk hygieny, je vhodná před spaním. V průběhu spánku totiž dochází k zmírněné slinné sekrece, a tím omezení projektivního účinku slin. Ústní voda pak v závislosti na svém složení může obraně tvrdých zubních tkání vůči plaku pomoci,“ vysvětluje docent Starosta. SLINY – SKRYTÝ NEPŘÍTEL ZUBŮ A DÁSNÍ Možná se tomu těžko věří, ale problémy se záněty dásní mohou souviset i se složením našich slin. Obecně platí, že u jedince s větším obsahem mucinu (proteiny usnadňující polykání a chránící ústa před poškozením) ve slinách dojde dříve k tvorbě zubního plaku, který právě způsobuje záněty dásní nebo zubní kaz. JEN KARTÁČEK NESTAČÍ Zubní plak si lze představit jako vrstvičku složenou z mikroorganismů a zbytků potravy, která vzniká na povrchu zubů. Než se však projeví jeho negativní účinky, je třeba určitý čas. To znamená, že včasným odstraněním plaku zabráníme vzniku jeho negativního působení. Tedy i možnosti zánětu dásní, potažmo samotného krvácení. „Dokonalé odstranění plaku je možné pomocí zubního kartáčku, dentálních nití, mezizubního kartáčku, dentálního párátka, apod. Vše je nutné zkonzultovat s ošetřujícím zubním lékařem nebo k tomu určenou hygienistkou,“ upozorňuje docent Martin Starosta.
Víte, co je gingivitida? Gingivitida je mírnější forma parodontálního onemocnění. Projevuje se červenými, nateklými dásněmi, které mohou čas od času samovolně krvácet. Příznaky v této fázi jsou nenápadné a často neviditelné. Proto postižený zpravidla ani neví, že má nějaký problém, dokud ho neupozorní zubní lékař. Gingivitida musí být ošetřena profesionálně a jen s kvalitními pomůckami ústní hygieny k tomu určenými.
Text Marina Králíčková ZUBNÍ KAZ: Poznej svého nepřítele… Nejčastější otázky ohledně zubního kazu 1. Jaké jsou hlavní příčiny vzniku zubního kazu? Každý člověk má takřka od narození v ústech bakterie zubního kazu. Pokud konzumujete hodně cukru, bakterie se změní v kyseliny, které následně napadají sklovinu. 2. Za jak dlouho se vytvoří zubní kaz? Zubní kaz se vám nevytvoří přes noc. Vzniká tehdy, když mají bakterie dostatek času dlouhodobě se usídlit na zubním povrchu. Začnou na něm tvořit kyseliny a následně se vyklube kaz. 3. Co můžeme dělat, když už máme kaz? Zubní kaz samozřejmě objeví váš dentista a dá vám plombu. Pokud je kaz rozpoznán ve velice raném stádiu, může být ošetřen koncentrátem fluoridu a zaniknout. 4. Jak se vyvarovat zubnímu kazu? V každém věku je rozhodující správná ústní hygiena. Dospělí musejí dbát na to, aby nezapomínali každý den čistit mezizubí. Pro všechny platí vyvarovat se cukru a sladkému.
Veda.sme.sk - přeloženo ze slovenštiny, trochu kráceno Londýn, Bratislava Léčba rakoviny se pohnula dopředu Na Britských ostrovech už vědí, jak vznikají geny národových buněk plic a kůže. Může jít o přelom ve výzkumu rakoviny a být velkým skokem v boji s rakovinou. I když k dokonalým lékům máme ještě hodně daleko. Nová zpráva britských vědců vyvolává optimismus. Týmu z cambridgeského Well come Trust Sanger Institute se totiž podařilo zmapovat geny některých z nejzákeřnějších forem rakoviny. Jde o maligní melanóm, zhoubnou formu rakoviny kůže a o malobuňkový karcinom plic, rakovinu, která postihuje především kuřáky. Oba případy vytvářejí metastázy a v obou je velmi pravděpodobný stejný výsledek – smrt pacienta. JEDNODUCHÝ NÁPAD Nápad britských vědců byl vlastně úplně jednoduchý. Vzali nemocné a zdravé tkanivo a oboje podrobně prozkoumali. Díky novým technologiím prohlédli jejich DNA a dekódovali jejich geny. Ty následně porovnali a zjistili, že v případě rakoviny plic došlo až k 23-tisícům genových mutací, v případě rakoviny kůže dokonce k ještě většímu množství. Britští vědci říkají, že o víc jak tři sta desetitisíců mutací. Vědci nyní mají jakousi mapu, co všechno se v buňce rakovinou změní. Tato mapa ještě neznamená, že mají nový lék, znamená to však, že už vědí, na co se mají zaměřit. Pravdou je totiž i to, že ne všechny mutace jsou velmi nebezpečné a ne všechny vedou k smrti pacienta. Většina z nich jsou jen jakýsi původci, kteří sice páchají škodu, ale nezpůsobují rakovinné bujení. Jsou však ještě i nebezpečnější mutace, a právě na ně by se měla budoucí léčba rakoviny zaměřit. Podobným způsobem se dá zmapovat každý druh rakoviny. Vědci tvrdí, že nejsou daleko časy, kdy na podrobný rozbor bude stačit obyčejný odběr krve u pacienta. PREVENCE Britský Time proto tvrdí, že už v roce 2020 by každý potenciálně nemocný člověk mohl dostat do ruky listinu, v které by byly informace, jaké má rakovinná rizika, a jaké má problémy, které je potřeba začít řešit. „Nepůjde to však od zítřka. Ale když víme, které a kolik z genů je změněných, nemusíme se starat o ty ostatní. Je to jednodušší,“ říká o možnostech budoucí léčby rakoviny Čestmír Altaner z Ústavu experimentální onkologie SAV. Zároveň by to mohlo být lacinější a rychlejší než dnes. Britským vědcům sice trvalo rok, než geny podrobně zmapovali, Daily Telegraph píše, že už za čas může něco podobného trvat jen pár týdnů. „ Techniky se vyvíjejí, a před pár roky stálo zmapováni DNA člověka miliony dolarů a dnes stojí tisícovky“ dodává Altaner. LEKAŘI A ARCHEOLOGOVÉ Výzkum britských vědců trochu připomínal práci archeologů. Lidé mají 23 párů chromozomů, v kterých je uložená genetická informace ve formě DNA. Geny jsou sekvence, úseky této kyseliny. Právě tam se potřebovali odborníci dostat. „Před sto lety si lidé po prvé začali domnívat, že rakovina má cosi společného s genetickým materiálem,“ řekl Mike Stratton z institutu, který výsledky výzkumu publikovaného v časopise Nature oznámil. A o sto let později uvidíme každou mutaci. Teď jen už je potřeba najít léky. Až ty budou důkazem, že slova o „klíčovém momentě v historii zkoumání rakoviny“ nebyly přehnané.
Malá ukázka z dlouhého článku v časopise 21.STOLETÍ - autor Milan Koukal LEDVINY MOHOU PŘIVOLAT SMRT Každý desátý z nás nemá zdravé ledviny! Nejnovější údaje varují, že půl milionu obyvatel ČR má významně sníženou filtrační funkci ledvin. Postižení se dlouhá léta njak neprojevuje, pak náhle exploduje jako záludná sopka. Onemocnění diabetem nebo vysoký krevní tlak mohou být průvodními znaky selhávání ledvin. U lidí s nemocnými ledvinami pomáhá dialýza zastoupit porušenou funkci tohoto orgánu – odstranit zplodiny z těla . Ledviny plní řadu životně důležitých funkcí: zbavují krev odpadních látek bílkovinného metabolismu – močoviny (urey) a kreatininu; udržují stále vnitřní prostředí – stálou koncentraci minerálů (Na – sodíku, K – draslíku, Ch – chloridů, Ca – vápníku a P – fosforu; pomáhají udržet normální krevní tlak; udržují stálou kyselost vnitřního prostředí; pomáhají vytvářet červené krvinky; udržují objem celkové vody v organismu; produkují několik důležitých hormonů; tvoří se v nich vitamin D, který je nezbytný pro zdravé a pevné kosti
Produkují důležité hormony Pro život každého z nás mají zásadní význam tři hormony, vylučované ledvinami: renin, erytropoetin a calcitriol. Renin se vylučuje pokud v ledvinách poklesne krevní tlak. Renin způsobuje zúžení cév v těle a tím zajišťuje zvýšení krevního tlaku zpět k normálu. Erytropoetin stimuluje kostní dřeň, aby vyráběla dostatek červených krvinek, které roznášejí kyslík po celém těle. Zvýšená tvorba erytropoetinu začíná, když se ledvinám dostává méně kyslíku – například ve vysokých nadmořských výškách. Calcitriol známý jako aktivní vitamin D nebo D-3, pomáhá udržovat vápník vázaný v kostech a hladinu vápníku v krvi. Z mého archivu Vědci nepoznali, že mají lék na rakovinu Čeští vědci měli v rukou již před čtyřiceti lety mimořádně účinný preparát proti rakovině Azacytidin, ale kvůli tehdy ještě nedokonalým testům to nepoznali. Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Zdeněk Havlas nyní neví, zda má jásat, či naopak bouchnout naštvaně pěstí do stolu. Vše tenkrát skončilo na tom, že o vývoji „nepříliš zajímavého azacytidinu“ publikoval profesor František Šorm práci ve vědeckém časopise Collection. „Azacytidin nesplnil naše očekávání, takže jsme se věnovali něčemu jinému,“ říká rozpačitě ředitel Havlas. Až před několika týdny se dozvěděl, že šlo o „zlatou žílu“. Nikdo z vědeckého ústavu totiž netušil, že profesor Peter Jones z univerzity v Jižní Karolíně si mezitím podle publikovaného článku azacytidin opět syntetizoval a pustil se tentokrát do mnohem důkladnějšího testování českého preparátu. Výsledky ho zaujaly natolik, že pokračoval ještě zevrubnějšími zkouškami. A pak přišel šok: azacytidin je slibným základem vůbec prvního léku, který buňky napadené rakovinou nezabíjí, ale vrací zpět do života. „Už teď chápete mé rozpaky?“ ptá se Havlas. I nepořádek na laboratorním stole může někdy přispět k ojedinělému vědeckému objevu. Stalo se to i v případě prvního preparátu proti rakovině, Azacytidinu, který napadené buňky podle odborníků nelikviduje, ale vrací je vyléčené zpět do života. Jeden z laborantů profesora Petera Jonese z univerzity v Jižní Karolíně si totiž po skončení testů českého preparátu Azacytidin neuklidil stůl a odejel na několik týdnů k moři. A když se po dovolené vrátil, zůstal ohromen. V laboratorních kádinkách pozapomenuté buňky „infikované“ před několika týdny rakovinou byly totiž s přispěním čtyřicet let starého českého preparátu najednou zcela zdravé. Profesora Petera Jonese účinek látky natolik nadchnul, že si nechal poznávací číslo svého automobilu přepsat na 5 – AZA – C a pokračoval ve výzkumu. Výsledky snad za několik let „Když pak Peter Jones přijel před časem na vědeckou konferenci v Praze, tak nás překvapil svým zjištěním o vlastnostech námi vyvinutého azacytidinu,“ říká ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Zdeněk Havlas. „Prostě jsme měli v rukou fantastickou látku v opravdové léčbě rakoviny, ale kvůli méně dokonalým testovacím metodám jsme to nerozpoznali.“ A možná by na to nepřišel ani profesor Jones, nebýt nepořádnosti jeho laboranta. „Dnes jsou sice už mnohem dokonalejší testovací metody vyvinutých látek, ale ta náhoda tam – jako v mnoha jiných vědeckých unikátních objevech – sehrála obrovskou roli,“ připouští ředitel Havlas. Jones si nicméně českým vědcům postěžoval, že nehledě na překvapivé výsledky čtyřicet let starého azacytidinu je tato látka poměrně nestabilní. V tu chvíli se však vědci z Ústavu organické chemie a biochemie vytasili se svým trumfem. Nabídli profesoru Jonesovi již hotové řešení, s jehož pomocí se nestabilní azacytidin stává vyváženou látkou. „Do projektu vkládáme velké naděje. Dokonce jsme už našli v USA firmu, která je ochotna azacytidin dovést do podoby prvního léku, který rakovinou napadené buňky nelikviduje, nýbrž léčí,“ tvrdí Havlas. Takový projekt by výsledky mohl přinést v horizontu několika let. Češi si nakonec vybrali malou americkou firmu Ther Epi Corporation, jejíž pracovníci čekají netrpělivě na svou příležitost vstoupit na výsluní farmacie a jsou ochotni i riskovat. Tou příležitostí se pro ně nyní stal český preparát Azacytidin. Má poznámka: Takže už před čtyřiceti lety čeští vědci měli mimořádně účinný preparát proti rakovině Azacytidin, ale kvůli tehdy ještě nedokonalým testům to nepoznali. Dále: I nepořádek na laboratorním stole může někdy přispět k ojedinělému vědeckému objevu. Stalo se to i v případě prvního preparátu proti rakovině, Azacytidinu, který napadené buňky podle odborníků nelikviduje, ale vrací je vyléčené zpět do života. Pokračování: Jones si nicméně českým vědcům postěžoval, že nehledě na překvapivé výsledky čtyřicet let starého azacytidinu je tato látka poměrně nestabilní. V tu chvíli se však vědci z Ústavu organické chemie a biochemie vytasili se svým trumfem. Nabídli profesoru Jonesovi již hotové řešení, s jehož pomocí se nestabilní azacytidin stává vyváženou látkou. Výsledek : Takový projekt by výsledky mohl přinést v horizontu několika let!!! Podiv jak je něco takového vůbec možné: Přestože už našli firmu, která je ochotna riskovat a vstoupit tak na výsluní farmacie. Tak ohromná látka a opět výzkum potřebuje několik let? To je článek z mého archivu, takže dosud nic nového v léčbě rakoviny. Jak to jeden vůbec může pochopit, když nemocní lidé s rakovinou se dál léčí tak těžce snášenou chemoterapií, která zabíjí jak nemocné buňky tak ty zdravé. K čemu vlastně ty ohromující výzkumy jsou, když se nedostanou do praxe a zázračný lék azacytidin nezachraňuje lidi postižené rakovinou????
Iva Adlerová - kráceno Malárii sledují i satelity Výsledky několikaleté studie ukázaly další negativní důsledek kácení deštných pralesů pro lidské zdraví, tentokrát s přímými následky. Na vykácených plochách vznikají ideální podmínky pro množení komárů rodu Anopheles, kteří přenášejí na člověka původce malárie. Samospasitelná genetika? Řešení následků neuvážené lidské činnosti bude obtížné, stále více komárů je rezistentním proti insekticidům, a tak se obracíme ke genetice – jedním z možných směrů je výzkum německých vědců, kteří před několika lety začali zkoumat možnost regulace imunitní odpovědi komára na plasmodia, další možnost naznačuje například zpráva o výzkumu amerických vědců, zaměřeném na genetický zásah, který zbaví komáří samičky křídel. Odpudivě hořký a léčivý chinin Hippokrates pravděpodobně neznal slovo chinin, ale věděl že k léčení malárie je dobrý odvar z vrbové kůry, ve které je chinin také obsažen. Z kůry neboli borky chinovníků (Cinchona) tento alkaloid izoloval až na začátku 19.století francouzský chemik Pierre-Joseph Peletiere. Dnes se získává hlavně z kůry druhů chinovník lékařský a chinovník pýřitý, kde je obsaženo 4-5 %, výjimečně až 14-15 % chininu. Používá se pro léčbu jako antimalarikum, antipyretikum, antiarythmikum a analgetikum. Získává se i z kůry stromů rodu Remijia, kde je ho obsaženo 0,5-2 %. Kůra z tohoto stromu je levnější a obsahuje další chuťové aktivní látky, proto se používá například pro výrobu nápojů – toniků.
Michal Anderle - krácené MÁTE DEPRESI? NECHTE SI ZMAGNETIZOVAT MOZEK! Deprese dokáže i ten nejpříjemnější život v přepychu a pohodlí proměnit v peklo na zemi. Mnohé z jejich forem je dnes možné úspěšně léčit prostřednictvím antidepresiv, tyto léky však nejsou zdaleka vhodné pro všechny pacienty. Některým nezabírají vůbec, jiným cestu k úlevě přehrazují nepříjemné vedlejší účinky. Zabrat by však mohla stále se zdokonalující technologie – stimulace mozku magnetem. Návrat úsměvu na tvář Pacienti, kteří trpí ataky těch nejhorších psychických útrap, nemusejí dnes sahat jen po alkoholu nebo drogách. Na problémové pacienty, kteří nedosáhli úlevy prostřednictvím léků, čekala v minulosti už jen jedna možnost – elektrošoky. Prozatímní jedničkou v seznamu ideálních kandidátů na méně drastickou a účinnou metodu je tzv. transkraniální magnetická stimulace, jejíž účinky jsou zkoumány zhruba od poloviny 80. let minulého století. Co se tedy za tímto složitě znějícím názvem vlastně skrývá? Magnetické pole, nasměrované do vhodných oblastí, dokáže v tkáni mozkové kůry vytvářet elektrický potencionál. Ten je důležitý zejména proto, že slabounké elektrické signály tvoří vlastně způsob, jakým si buňky nervové tkáně spolu „povídají“ – tedy přenášejí signál. Ačkoliv přesný biochemický mechanismus, jímž vlastně magnetické vlny působí na membránách , doposud znám není, jedno víme jistě – aktivita stimulovaných oblastí stoupá a pacientovi se tak vrací úsměv na tvář.
Milan Koukal – částečně krácené Necháte se okusovat larvami? Je to šok: Začíná vám odumírat noha, objeví se zlověstný kus mrtvé tkáně. Známá antibiotika už nezabírají. Ani chirurgové neznají jiné řešení než končetinu amputovat. Poslední nadějí se stávají larvy zvláštních much. Souhlasíte, protože už jinou šanci nevidíte! Úspěch přinesla šťastná náhoda „Já si vzpomněl na dobu, kdy jsem ještě pracoval na ortopedii nemocnice v Benešově u Prahy. Zdejší výborný primář Vrabec mi vyprávěl, jak němu přivezli bezdomovce, který měl nohu zabalenou do novin. Když je rozbalil, papír šustil larvami, ale muž měl bércový vřed, který byl úplně nádherně vyčištěný. Dal jsem si to dohromady a začal pátrat, zda se někde larvy využívají. Zatelefonovali jsme do Walesu, kde v té době byla jediná momentálně dostupná líheň larev. Do týdně je chovatelé poslali. MUDr. Novotný jako první u nás pro larvy užil trefné pojmenování „biologický skalpel“. Široké spektrum působení Vedle ničení nekrotizované (mrtvé) tkáně v ráně likvidují většinu škodlivých patogenních bakterií, které odolávají i antibiotikům. Likvidují i obávaný zlatý stafylokok, který znamená nebezpečí zejména v nemocnicích. Účinně likvidují streptokoky, pneumokoky i jiné mikroskopické potvůrky. Prospěšné dílo dovršují tím, že samy ještě vylučují specifické antiseptické, proti bakteriální látky, které u pacienta působí i poté, kdy larvy skončí v ráně činnost. Naděje pro chronické ležáky Larvy se osvědčují zejména u ran, které jsou infikované a obsahují mrtvou tkáň (např. při popáleninách.) Poradí si také s bércovými vředy. Použití je velmi časté u tzv. syndromu diabetické nohy, kdy hrozí amputace. Strašákem pro dlouhodobé nemocné se staly proleženiny, které často vedou k zápalu plic a mnohokrát i k smrti. V západní Evropě se využívají larvy při otevřených zlomeninách. Larvy nejde použít vždy Existuje několik málo případů, kdy se larvy používat nesmějí. Především je to v situaci, kdy rány ještě tzv. komunikují s tělními dutinami nebo orgány jsou tedy „živé“. Tabu znamenají i rány v blízkosti velkých cév, jakož i místa, která mohou způsobit masivní krvácení. Šetří peníze Velká Británie vynakládá 600 milionu liber (25,7 miliardy korun) ročně na léčení vředů na nohou, které mohou přetrvávat celá léta. Tradiční léčba trvá měsíce, zatímco terapie pomocí larev představuje jen dvě nebo tří „sezení“, každé v délce tří dnů. Podle doktora Kosty Mumcuoglua z Fakulty medicíny Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, který praktikuje terapii s pomocí larev od roku 1996 mezinárodní zájem o tuto léčbu rychle roste. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv schválil larvy jako „medicínský prostředek“. Ve Velké Británii jsou v rámci Britské národní zdravotnické služby k dostání na předpis. Terapii larvami jako alternativní léčebnou metodu schválila Vědecká rada dnes už máme Ministerstva zdravotnictví ČR až 27.10.2003. Následující léta příznivci larev usilovali o to, aby biologický preparát, tedy larvy, byl nějakým způsobem zařazen. Není to lék, považuje se za biologický obvaz. MUDr.Novotný k tomu upřesnil: „Dnes už máme všechny certifikáty, včetně kvality jakosti, pro celou Evropskou unii. Založili jsme firmu na produkci larev pro celou republiku i Slovensko. Larvy zaplatí pojišťovna, pouze v případě hospitalizace Dříve jedna dávka (300 larev) z ciziny stála téměř 9000 Kč, nyní je u tuzemských larev,, které nabízí specializovaná firma A.K.N. Trading, cena třetinová. Navíc odpadly obtíže při objednávání v zahraničí a problémy s přepravou. Když se v zimě zpozdilo o den letadlo z Velké Británie, larvy zmrzly. Pomáhají po celém světě V současnosti používá ve světě larvy k léčbě 20 tisíc odborníků – především ve Velké Británii, Německu, USA a Izraeli. Tradičně se larvy užívají třeba v Rusku a na Ukrajině. Znali je dávno domorodci v Africe, kde však na sterilitu nehleděli – ulovili mouchy, získali vajíčka a larvy, které dali do rány. Naštěstí larvy vytvářejí prostředí, které je pro bakterie nehostinné. Tak si vytvořily celou řadu protilátek. V MDT kraluje bzučivka zelená Larvální terapie se anglicky nazývá magot debridement therapy(MDT). Z dvoukřídlých na ní lze použít asi patnáct druhů. Jde o tzv.nekrofilní mouchy, které se živí výhradně mrtvým masem. Většina center na světě, která se touto metodou zabývají, používá drobnou mušku bzučivku zelenou (Lucilia sericata). Představuje kosmopolitní, nejrozšířenější mouchu, která se vyskytuje zcela běžně v mírném podnebním pásmu. Z nakladených vajíček se vylíhnou se larvy, což trvá jeden den. . Larvy jsou sterilní, dezinfikují se v polovině vývojového cyklu.
Mudr.Mudr.Richard Rokyta Některé potraviny dokáží snížit pocit bolesti Lidé vědí intuitivně, že sladké jaksi odstraňuje bolest. To má svůj důvod v tom, že člověk má v podkorových mozkových oblastech jedno jádro, které se jmenuje nucleus parabrachialis, kolem kterého jsou receptory právě pro sladké. Podle nových výzkumů také rybí tuk má význam nejen pro snižování cholesterolu a zlepšování funkce cév, ale i pro odstraňování bolesti. (Má poznámka: navíc obsahuje důležité vitaminy v přirozeném stavu: D pro zdravé kosti, a A a E, velmi důležité pro organismus. Vitamin E je navíc výborný antioxidant.) Další látkou, která snižuje bolestivé vnímání, je známý vitamin C. (Má poznámka: Nedoporučuji brát stále větší dávky syntetického vitaminu C. Vyloučení jeho nadbytkem se nejen zatěžují ledviny, ale větší množství pravidelně užívané může způsobit šedý zákal. Přírodními vitaminy se naopak nelze předávkovat. Když v nadpise jsou uvedené „některé potraviny“, určitě se tím myslí přírodní vitamin C.) Uvedené látky vědci při experimentu zkoumali nejen na zvířatech, ale i u lidských dobrovolníků. Největším překvapením byla sója, protože produkty z ní výrazně zmírňovaly bolestivé stavy. Samozřejmě tyto poznatky nelze aplikovat na všechny druhy bolesti.
Zprávička z 21.STOLETÍ Nerostné látky v organismu Nerostné látky se účastní zejména výstavby a údržby tělesných tkání. Názorným příkladem jsou kosti a zuby, jejichž pevnost závisí na dostupností vápníku, hořčíku a fosforu. Tělo zdravého dospělého člověka o hmotnosti 70 kg obsahuje cca pět kilogramů nerostných látek, které získáme ze zdravé stravy. Přibližně 90 % fosforu se nalézá v kostech. V nich a v zubech je 99 % veškerého tělesného vápníku. Jeho denní obrat v kostech činí 700 mg (v jiných zdrojích se doporučuje 1000 mg). Celkový obsah vápníku v našem těle bývá 1000 – 1500 g. Má poznámka: Chybí zde důležitá poznámka. Pokud se jeden nepohybuje, vápník se v kostech snižuje. Denním cvičením a hlavně pravidelnou chůzí se vápník v kostech přirozeně udržuje.
Pro prevenci řídnutí kostí, tj. osteoporózy, je důležitý dostatečný pohyb a hormonální aktivita organismu. Rozhodující je však přívod vhodných živin a vitaminů. Kostní tkáň se i po dokončení růstu neustále obměňuje a potřeba živin je stejná jako při vývoji kostí. Metabolismus kostní tkáně je poměrně složitý a záleží na souhře stavebních a funkčních látek. Pokud se týká stavebních látek, kosti obsahují 35 % minerálních látek ve formě kostních krystalů, kde je zastoupen zejména vápník a fosfor. V kostech je uloženo 95% vápníku a 65% hořčíku z celkového množství těchto prvků v těle. Dále je v kostech obsažen mangan, fluor a 20 % organických látek, z nichž valnou většinu představuje kolagen. Kolagen vytváří kostní matrix spolu s mukopolysacharidy. Kolagen je specifická bílkovina obsažená v různých tkáních, zejména pojivových (kosti, klouby, cévy, pokožka, oči). V organismu je několik typů kolagenu, které se navzájem liší svými fyzikálními vlastnostmi, a zajišťují pružnost, tažnost a pevnost zmíněných tkání. Mukopolysacharidy jsou velmi významné pro obnovu kostí a chrupavek, jejich hlavním představitelem je chondroitinsulfát. Z funkčních látek je pro tvorbu a obnovu kostí nutný vitamin D, dále kalcitonin, parathyrin (dříve parathormon), vitamin A, C a zinek. Vitamin D má z hlediska růstu a obnovy kostí dvě významné funkce. Jednak podporuje vstřebávání vápníku a fosforu do organismu a dále významnou měrou podporuje kalcifikaci kostí, to znamená vytváření a ukládání kostních krystalů do kostní hmoty. Nedostatek vitaminu D se, kromě jiného, projeví ve zhoršení mineralizace kostí a může urychlit vznik osteoporózy. Doporučená denní dávka vitaminu D je 5g, pro starší osoby, zejména ženy, je dvojnásobná, neměla by však překročit 25g. Kalcitonin a parathyrin jsou látky hormonální povahy, vytvářené v organismu, které se účastní vstřebávání vápníku ze střeva a jeho ukládání do kostní hmoty. Vitamin A se významnou měrou podílí na růstu a obnově kostí zejména tím, že se účastní tvorby bílkovin a diferenciace buněk v prvních fázích tvorby kostní tkáně. Obdobnou funkci má také zinek, který výrazně podporuje tvorbu kostí. Jeho působení je prokazováno urychlením srůstání kostí po zlomeninách. Vitamin C je důležitý pro tvorbu kolagenu. Spolu s ním se i vitaminy K1 a B6 podílejí na ukládání vápníku do kostní hmoty a tím působí preventivně proti osteoporóze. Pro tvorbu a obnovu šlach a chrupavek je též nutná škála živin. Pro prevenci artrózy a jejích důsledků je rozhodující ochrana kloubní výstelky. Také v tomto případě je vhodný dostatečný přívod specifických bílkovin (k zajištění tvorby a obměny chrupavek a měkkých tkání) a zvýšení přívodu chondroitinsulfátů. Tyto látky je možno získat z vazivových částí masa jatečních zvířat, např. z huspeniny. V současné době je na trhu řada doplňků stravy nebo potravin pro zvláštní výživu, které tyto látky také obsahují. Svaly obsahují zejména bílkoviny aktin, myosin a myoglobin. Pro činnost svalů je nutný vitamin B1, který se podílí na získávání energie z glukózy. Kosterní svaly, ale též srdeční sval, mohou 20 – 40 % energie čerpat z mastných kyselin a tím snižovat obsah tuku v krvi. Předpokladem tohoto děje je však dostatek karnitinu. Karnitin je látka, která je běžně přítomná v mase, ale člověk si ji může sám vytvořit, pokud má dostatek vitaminu C.
Z časopisu 21.STOLETÍ Pomoc nabízí moře V době, kdy se mnohé druhy nebezpečných mikroorganismů staly odolnými vůči antibiotikům, vědci hledají nová řešení. Jejich naděje míří k moři. Tak u pobřeží severozápadní Austrálie badatelé nedávno objevili nový druh měkkého korálu. Nazvali ho Eleutherobia. Ukázalo se, že jedna jeho látka, nazvaná eleutherobin, drtivě likviduje rakovinné buňky, když jim zabraňuje v dělení. Jedovaté tropické homolice Conus obshují látku alfaconotoxin. Jak se nyní ukázalo, má tisíckrát silnější účinky než morfin, který se dosud používá k tišení nesnesitelných bolestí. Má poznámka: Pádný důvod, aby člověk stále jen neznečišťoval svou nežádoucí činností moře a celkově přírodu. Abychom mocnou přírodu, která nám nabízí tak štědře léky na úporné nemoci a s nimi spojené nesnesitelné bolestí, chránili jako oko v hlavě a ne z důvodu velkých zisků jsme ji neustále jen ničili. Nakonec se nám to vymstí a příroda naší zásluhou tyto schopnosti nám pomáhat ztratí a to se obrátí proti nám. Musíme k přírodě pociťovat pokoru a posvátný obdiv, tak jak to dělali Indiáni. Nikdy si od ní nebrali víc, než bylo jen nezbytně nutné a dbali na udržení jak rovnováhy jak živočišných druhů tak rostlinné říše, která byla v té době jejich jedinou léčbou na všechny jejich neduhy.
Pomůže vakcína proti neštovicím v boji proti AIDS? O vysvětlení dramatického rozšíření viru HIV na africkém kontinentu se snažila již řada teorií. Tou hlavní přirozeně zůstává nezodpovědné sexuální chování tamního obyvatelstva, vědci však uvažovali také o používání nesterilizovaných jehel ve zdravotnických zařízeních či kontaminaci dávek očkování proti obrně. Vědci z několika amerických univerzit, vedeni Raymondem Weinstainem z George Mason Uvniversity ve Virginii přišli nedávno s objevem, který byl okamžitě povýšen na dalšího kandidáta příčin epidemie. Zjistili totiž, že lidé, očkovaní proti neštovicím prostřednictvím viru vaccinia, jsou vůči viru HIV podstatně odolnější než ti, kterým nebyl tato stimulace imunitního systému dopřána.Teorii o souvislosti AIDS a očkování proti neštovicím nahrává i to, že AIDS se začal dramaticky šířit na začátku 80.let, tedy jen několik let poté, co byly pravé neštovice prohlášeny za zlikvidovanou nemoc a od hromadného očkování se ustoupilo.
MUDr. Marie Kunešová,Csc., vedoucí Centra pro diagnostiku a léčbu obezity, Endokrinologický ústav, Praha (Úryvek) Prevence obezity Vzniku obezity můžete předejít dodržováním zdravého jídelníčku, ve kterém budou obsaženy všechny živiny ve správném zastoupení a který bude obsahovat potraviny a nižším obsahem kalorií (jako je zelenina, ovoce, celozrnné výrobky, nízkotučné mléko a maso, ryby, nízkotučné mléčné výrobky). Dále dostatečným pohybem, například chůzí, a snahou o zkrácení času stráveného sedavými aktivitami. Nezapomeňte, že již v dětství se rozhoduje o stravovacích i pohybových návycích, které mohou rozhodnout o hmotnosti v dospělosti. U dospělých pak je důležité předejít vzestupu hmotnosti v době, kdy se hmotnostní index (BMI) pohybuje ještě v přijatelných mezích. U žen je důležité zaměřit se na sledování hmotnosti v období těhotenství a po porodu a v období kolem klimakteria. Větší pozornost musíte věnovat životnímu stylu především v případech, kdy se obezita vyskytuje u rodičů nebo sourozenců. I DĚDIČNĚ ZALOŽENÝ SKLON KE VZNIKU OBEZITY LZE CÍLEVĚDOMÝM SLEDOVÁNÍM ŽIVOTOSPRÁVY ZVLÁDNOUT A UDRŽET SI NORMÁLNÍ HMOTNOST. Tzv. alternativní metody léčby obezity Tyto metody léčby obezity nejsou většinou příliš účinné (akupunktura, jóga). Zcela neúčinné jsou různé zázračné metody léčby obezity, slibující zhubnutí bez jakýchkoli změn ve stravování a v pohybové aktivitě po zakoupení drahých tablet, čajů, potravinových doplňků, přístrojů apod. NENECHTE SE ZLÁKAT ANI NEJPŘESVĚDČIVĚJŠÍ REKLAMOU!
Novinky.cz/zdraví Velmi málo solit prý srdci neprospívá, tvrdí vědci
Mnohé trable se srdcem by si lidé ušetřili, pokud by méně solili, tvrdili doposud lékaři. Jenže osmiletá studie z Belgie naznačuje, že absolutní minimum může být stejně škodlivé jako nadměrná konzumace soli. A možná ještě škodlivější. Z výzkumu totiž vyplývá, že osoby konzumující soli nejméně umírají na choroby srdce nejvíce. „Osoby, které konzumovaly nejméně soli, asi malou lžičku denně, nevykazují žádné zdravotní výhody ve srovnání s osobami, které konzumovaly soli nejvíce. Ve skutečnosti ti, kteří konzumovali soli nejméně, umírali na choroby srdce nejčastěji,“ tvrdí belgičtí vědci. Ze studie trvající osm let, která sledovala 3 681 zdravých Evropanů do šedesáti let věku, také vyplynulo, že osoby konzumující množství soli vyšší, než lékaři v současnosti doporučují, neměly vyšší krevní tlak. Ze zkoumaného vzorku šest procent utrpělo infarkt srdce, mrtvici nebo jinou chorobu oběhové soustavy, přičemž osoby konzumující nejméně soli o 56 procent častěji umřely na infarkt srdce či mozkovou mrtvici než osoby konzumující soli nejvíce. A to platilo i poté, co byly do analýzy zahrnuty další rizikové faktory: obezita, hladina cholesterolu v krvi, kouření, diabetes a jiné. „Naše studie nepodporuje generalizované omezení příjmu soli v populaci,“ komentoval závěry profesor Jan Staessen z Lovaňské univerzity. Má poznámka: Pozor na převratné informace! Malou lžičku soli označují jako nejmenší příjem soli! To jako máme používat 2 či více lžiček soli? Podle mého všeho moc škodí a nejlepší je střední cesta. Každou chvíli vědci zjistí něco naprosto odlišného. Jednou na základě výzkumů určitou věc zatracují jako vrcholně škodlivou a pak za čas stejnou věc doporučují jako zdravou. Už mám na ta jejich neustálá protichůdná tvrzení alergii.
Z mého archivu
Proč pomáhají homeopatika
Z mého archivu PSYCHIATRIE Zpráva pro veřejnost od Občanské komise za lidská práva VYTVÁŘENÍ SVĚTOVÉHO NÁVYKU NA DROGY- úryvek PhDr.Ty C.Colbert říká: „Víme, že model chemické nerovnováhy u duševní nemoci nebyl nikdy vědecky prokázán.“ Lidé zjevně mohou zažívat a také zažívají vážné duševní potíže a potřebují pomoc. Profesoři Herb Kutchins a Stuart A.Kirk, autoři publikace Dělají z nás blázny (Making Us Crazy), však varují:“Veřejnost může být mylně ukonejšena diagnostickou psychiatrickou příručkou, která podporuje víru v iluzi, že krutost, surovost a bolest v našem životě a společnosti lze vysvětlit psychiatrickou nálepkou a vyléčit pilulkami. Nepochybně existuje celá řada problémů, s nimiž se potýkáme, a velké množství svérázných způsobů, kterými se pokoušíme s nimi vypořádat. Ale copak by život mohl být jiný? Psychiatrická bible z nás příliš často dělá blázny – a přitom jsme jenom lidé.“ S DMS má psychiatrie v rukou stále se rozšiřující seznam údajně duševních poruch, na které je možné legálně předepsat psychiatrickou drogu. LEŽ O CHEMICKÉ NEROVNOVÁZE – PODVODNÁ TEORIE O MOZKU V bezpočtu ilustrovaných prezentacích v populárních časopisech byl mozek pitván, opatřován nálepkami a analyzován, zatímco se na veřejnost útočilo s nejmodernější teorií o tom, co je s ním v nepořádku. Co ovšem jako u všech psychiatrických teorií chybí, je vědecký fakt. Jak vysvětlil dr. Eliot Valenstein: „Nemáme k dispozici žádné testy, které by stanovily chemický stav mozku živého člověka“. Dr. Sydney Walker, psychiatr, neurolog a autor knihy Podvod s hyperaktivitou “ Dítě, které navštíví lékaře orientovaného na DSM, má téměř jistou psychiatrickou nálepku a předepsání léku, dokonce i když je naprosto v pořádku. Toto ledabylé označování doslova každého za duševně nemocného představuje pro zdravé děti vážné ohrožení, protože prakticky všechny děti mají dost symptomů, aby se jim dalo dát označení z DSM a lék“. „Hyperaktivita není nemoc,“ řekl. „Je to podvod páchaný doktory, kteří nemají tušení, co je s děti doopravdy v nepořádku. Americký úřad pro boj s narkotiky (DEA) v roce 1995 uvedl, že hlavní stimulans používaní pro léčení „ADHD“ může vyvolat závislost a že při jeho používání byly hlášeny „psychotické záchvaty, násilnické chování a příznaky bizarního chování. ADHD je jev, nikoli ,onemocnění mozku'. Protože diagnóza ADHD je podvodná, nezáleží na tom, jestli lék ,funguje'. Děti jsou nucené užívat látku, která je silnější než kokain, na léčení nemoci, která ještě nebyla prokázána. Při vysazení tohoto stimulans a podobných léků na bázi amfetaminu je hlavní komplikací sebevražda. Klinický psycholog Ty C.Colbert uvádí, že když se na chování „nahlíží jako na patologii, lékaři budou předepisovat léky pod pláštíkem vyrovnání chemické nerovnováhy. Avšak protože žádná nerovnováha neexistuje, vše, co léky dělají je, že chemicky omezují mozkové schopnosti.“ DNEŠNÍ ZDROGOVANÁ KULTURA V dnešních Spojených státech užívá více než 8 milionů dětí psychiatrické léky pozměňující myšlení a chování. V Austrálii vzrostla míra předepisování stimulansií dětem za posledních dvacet let 34krát. V Mexiku vzrostl objem prodeje jednoho stimulans o 800 %. Léky mohou jen chemicky zakrývat problémy a symptomy, ALE NEJSOU A NIKDY NEBUDOU SCHOPNY NÁM VYŘEŠIT NAŠE PROBLÉMY. JAKMILE JEJICH ÚČINKY VYPRCHAJÍ, PŮVODNÍ PROBLÉM ZŮSTÁVÁ. NEFUNGUJÍ JAKO ŘEŠENÍ ČI VYLÉČENÍ ŽIVOTNÍCH PROBLÉMŮ. I když je život plný problémů, někdy dost zdrcujících, je důležité vědět, že psychiatrie, její diagnózy a léky jsou špatným směrem, kudy se vydat.
Z mého archivu Psychologická péče Dávno již neplatí, že lékař léčí pouze nemocný žaludek, srdce nebo bolavé nohy. Moderní medicína přihlíží nejen k somatickým (tělesným) potížím, ale dbá i na oblast psychickou, sociální a v neposlední řadě i na duchovní potřeby pacienta. S příchodem nemoci můžeme zažívat mnohem více negativních emocí než v období, kdy jsme zdraví. Můžeme pocítit zvýšenou úzkost, strach, bolest, mohou nás trápit obavy z budoucnosti blízké i vzdálenější, nemoc může ovlivnit naši náladu i náš spánek, trvá-li nemoc dlouho, můžeme pociťovat změny v našich sociálních rolích. Místo dlouhodobé stability, jistoty, výkonnosti můžeme okusit nejistotu, slabost, závislost. Tyto naše negativní prožitky ovlivňují významným způsobem průběh nemoci. Nemoc ale pro nás může být i výzvou k tomu, abychom ji překonali, může pro nás být zkušeností, ze které, i když se to možná zdá podivné, můžeme mít do budoucna i zisk. Může nás přimět ke změně životního stylu, k tomu, abychom si uvědomili opravdové hodnoty a změnili svůj hodnotový žebříček nebo, s nově prožitou zkušeností, můžeme lépe porozumět sobě i ostatním. Svůj psychický stav se můžeme pokusit ovlivňovat žádoucím směrem sami. Proti bolesti, obavám, obtěžujícím myšlenkám, působí dobře odklon pozornosti (zaměstnání mysli), přiměřená fyzická aktivita (chůze), rehabilitační cvičení, dobrý spánek, potěšení, které přinášejí sociální kontakty nebo naopak je možné vychutnat období zvolnění, klidu. Nemoc nám může dovolit, abychom se v uspěchaném světě zastavili, utřídili si myšlenky, stanovili si priority. Můžeme si číst, poslouchat hudbu, sledovat televizi, relaxovat, projít se, pobavit se druhými lidmi, můžeme psát dopisy, studovat… Při závažnějších potížích je na místě cílená pomoc psychologa (psychiatra), který psychologickými prostředky (nap. ventilační pohovor, psychologická intervence, krátkodobá psychoterapie, relaxace) může významně ovlivnit náš psychický stav (snížit napětí, zmírnit vnímání bolesti, zlepšit spánek) a tím příznivě ovlivnit průběh nemoci.
Aktualne.centrum.cz Ptačí chřipka není tak smrtící, tvrdí nová studie Nová studie amerických vědců zpochybňuje dosud udávanou nebezpečnost viru ptačí chřipky H5N1 po přenosu na člověka. Zatímco Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje úmrtnost mezi nakaženými na více než 50 procent, podle virologa Petera Paleseho z newyorské lékařské fakulty Mount Sinai School of Medicine infekci podlehne méně než procento lidí. Palese a jeho tým ve studii, kterou na svém serveru zveřejnil časopis Science, zpochybňuje údaje WHO. Ta údajně do svých výpočtů zahrnula jen zlomek skutečných případů nákazy lidí ptačí chřipkou. Paleseho tým tvrdí, že vir H5N1 je nejméně desetkrát méně smrtící, než uvádí WHO. Podle čísel, která vědci uvedli, je úmrtnost dokonce nižší než jedno Proti WHO: úmrtnost je mnohem menší WHO uznává jako chřipkovou infekci pouze případy, kdy má pacient teplotu přesahující 37,9 stupně Celsia a zároveň musí přítomnost viru potvrdit molekulární analýza v laboratoři. To však podle Paleseho není možné u venkovských pacientů, kteří nemají přístup do nemocnice, a u pacientů, u nichž se příznaky nákazy prostě neprojevují. Americký tým odkazoval na starší vědecké odhady rozšířenosti viru. Na základě odběru vzorků krve od 14 tisíc lidí údajně vědci dospěli k závěru, že v postižených oblastech se nakazí 0,2 až 5,6 procenta lidí. I kdyby šlo o jedno procento, pak by na celém světě byly infikovány "miliony lidí", tvrdí Palese a jeho kolegové. WHO na svých kalkulacích trvá a také někteří experti zpochybňují tvrzení newyorského týmu jako zavádějící. WHO aktuálně registruje 586 případů přenosu H5N1 na člověka. Nákaze údajně podlehlo 346 lidí, takže úmrtnost je tu 59 procent. Ptačí chřipka se přenáší na člověka jen zřídka a pouze při přímém styku s nakaženou drůbeží. Dosud se všeobecně tvrdilo, že když už se vir na člověka přenese, je zhruba v polovině případů smrtící. Patnáct let s H5N1 Virus H5N1, jenž se poprvé objevil v Hongkongu v roce 1997, se rozšířil mezi drůbež, zpočátku hlavně v Asii a pak po celém světě. Dohady kolem míry smrtelnosti viru jsou jen dalším sporem kvůli viru z poslední doby. Americké úřady si tento měsíc v dohodě s WHO vymínily odklad publikování dvou studií, americké a nizozemské, o nebezpečné laboratorně zmutované variantě H5N. Panovaly totiž obavy, že by se viru, jenž může zabíjet a způsobit pandemii, mohli zmocnit teroristé. Autory jedné z kontroverzních studií jsou rovněž experti z Mount Sinai School of Medicine. Virus by pak údajně mohl způsobit horší pandemii, než byla pandemie takzvané španělské chřipky, která si v letech 1918 a 1919 vyžádala až 40 milionů mrtvých. Má poznámka: I obyčejná chřipka zabíjí, hlavně starší a oslabené lidi. Viz článek v Zdravotních tématech 1 „Chřipka zabiják“.
Petr Veselý, Právo Rozruch kolem vitamínu D Na internetu se objevují poplašné zprávy o epidemii vyvolané nedostatkem vitamínu D. Alarmující deficit tohoto vitamínu je údajně základní příčinou mnoha vážných nemocí jako třeba rakoviny, cukrovky, osteoporózy nebo srdeční choroby. Farmaceutický průmysl, lékaři a zdravotnické organizace prý tají před lidmi zprávy o zásadním významu této látky a jejích mnohostranných účincích na lidský organismus. Místo drahé a složité léčby by totiž stačilo, aby se lidé opalovali. A všichni zainteresovaní by tak přišli o své zisky Zprávy o znepokojujícím nedostatku tohoto vitamínu v populaci se objevily i v seriózním televizním zpravodajství. Co se doopravdy děje? Pozoruhodný výzkum Tým lékařů z fakultní nemocnice v Plzni, vedený prof. MUDr. Ondřejem Topolčanem, CSc., zkoumá jeho množství v organismu lidí. Vyšetřil jich víc než 3000 a v testech dále pokračuje. Výsledky jsou podobné jako v jiných zemích našeho geografického pásu. V části populace skutečně existuje nedostatek této důležité látky. Častější bývá u starších lidí a vůbec u lidí, kteří tráví málo času na slunci a jedí málo ryb. Jeho hladinu může rovněž snižovat užívání určitých léků a další důvody. Nedostatek lze snadno odstranit. Rozumným sluněním a konzumací rybího tuku nebo ryb, zejména tučných mořských (makrela, sardinka, sleď, losos, tuňák aj.). Případně užíváním léků nebo potravinových doplňků, které vitamín D obsahují. Určité množství ho najdeme rovněž v mléku, mléčných výrobcích a ve vajíčkách. Skutečně snižuje hrozbu rakoviny Pokud jde o vztah deficitu déčka a různých nemocí, jsou předmětem intenzivního lékařského výzkumu a zároveň i diskusí na mezinárodních konferencích. Zdá se být nesporné, že jeho uspokojivá hladina snižuje u člověka riziko vypuknutí řady vážných civilizačních chorob: rakoviny, cukrovky, osteoporózy, infarktu nebo mozkové mrtvice. K těmto efektům však bývají nutné vyšší dávky, než se dosud odvozovalo z léčby křivice (měknutí kostí), tedy zdravotního problému, jenž byl přímo spojený s nedostatkem vitamínu D. Ten může hrozby zmíněných chorob zvýšit, ale nemusí. U každého člověka je to jinak. Navíc to závisí na spoustě dalších rizikových faktorů: životosprávě, kouření, obezitě, vrozené dispozici atd. Představy, jak všechno vyřeší slunění, a tedy zázračné déčko, jsou přehnaně zjednodušující. Určitě je pravda, že za určitých okolností může snížit riziko rozvoje rakoviny prsu, tlustého střeva, plic, prostaty, případně další zhoubné nádory. Rozhodně však není jedinou a zásadní příčinou. Kanadští vědci zjistili u žen, kterým diagnostikovali rakovinu prsu, také to, že u nich hrozí až dvakrát vyšší riziko rozšíření nemoci do těla, pokud budou mít nedostatek této látky. Ta rovněž zlepšuje citlivost organismu na onkologickou léčbu. Další studie prokázala, že pacientům s rakovinou střev hrozila téměř dvojnásobná pravděpodobnost úmrtí, pokud měli deficit vitamínu D. A tak bychom mohli pokračovat. Zlepší obranu proti infekcím Tento vitamín zlepšuje rovněž imunitní reakce (stimuluje aktivitu určitých bílých krvinek). Zvyšuje tedy naši schopnost bránit se například běžným infekcím, jako je rýma, chřipka, kašel apod. Snižuje zároveň riziko vypuknutí cukrovky, kardiovaskulárních chorob a roztroušené sklerózy. Pozitivně působí na nervový systém, na psoriázu a na další autoimunitní nemoci atd. Nejde při tom o nic tajného nebo utajovaného. Kdo má zájem, snadno najde všechny klinické studie, které s ním byly udělané, pomocí internetu. Nalezne je v mezinárodním archivu knihovny ve Washingtonu: www.ncbi.nlm.nih.gov/entrez. Zásadní význam má déčko pro růst a dobrý stav kostí. Umožňuje totiž vstřebávání vápníku a fosforu, tedy jejich základních stavebních prvků. Může být proto užitečnou prevencí proti zlomeninám, křivici nebo osteoporóze: řídnutí kostí. Stejně tak ho lze užívat jako rozumný doplněk při jejich léčbě. Zmatky kolem opalování Pokud jde o slunění, může řada lidí namítnout, že si připadají jako v blázinci. Dermatologové je už řadu let varují před opalováním kvůli nebezpečí rakoviny kůže. Teď přicházejí jiní lékaři a vysvětlují jim, že nedostatek sluníčka vyvolává nedostatek vitamínu D, což hrozí řadou zdravotních rizik. Koho tedy mají poslouchat? Většina odborníků by jim řekla, že mají používat zdravý rozum. Pokud strávíme na příjemně hřejícím sluníčku patnáct dvacet minut denně, nezpůsobí to naprosté většině z nás zhoubný nádor kůže a zároveň to bude s největší pravděpodobností stačit k vytvoření dostatečného množství vitamínu D. Trochu něco jiného je ovšem stejná dvacetiminutovka v letním žáru u moře, o rovníku ani nemluvě. V každém případě je užitečné probrat míru i způsob slunění s vaším lékařem, který zná nejlépe váš zdravotní stav, fototyp kůže a další důležité okolnosti. Kdo by měl jít na vyšetření Kdo by si měl nechat vyšetřit hladinu vitamínu D, což není úplně levný test? Určitě ne všichni. Opět je dobré probrat to s vaším praktikem. K rizikové skupině patří například starší lidé, kterým se na sluníčku tvoří méně vitamínu D v kůži, protože jim klesá hladina enzymu potřebného k této reakci. Navíc jim může být pobyt na ostrém slunci nepříjemný.
Další ohroženou skupinou jsou třeba pacienti s osteoporózou, s autoimunitními nemocemi nebo jedinci s poruchami vstřebávání, například Crohnovou nemocí. Má poznámka: Viz dva články v Zdravotních tématech 1 s podobným tématem: „Nedostatek vitaminu D škodí srdci“ a velmi zajímavý článek „Proč je kratší slunění zdravé“
Víno tak následuje známý vědecký omyl se špenátem, který obsahuje pouhou desetinu železa proti uváděnému množství. Zatímco u špenátu se ale jednalo o omyl, u vína jde o záměrnou lež a klamání veřejnosti. Otázkou zůstává, v čí prospěch - a za čí peníze. Všechno je naopak Univerzita v americké Connecticutu s okamžitou platností zrušila výzkumný program na odborné studie o pozitivních účincích červeného vína na lidské zdraví a propustila jeho šéfa Dipaka K. Dase. Ukázalo se totiž, že vědec celá léta falšoval výsledky, jimiž zásoboval odborné časopisy. Z nich pak čerpali lékaři, kteří nám udíleli své rady. A teď je všechno naopak.... Červené víno - a podle dalších výzkumů i bílé - obsahuje látku, jež se měla stát vědeckým zdůvodněním tzv. francouzského paradoxu. Francouzí totiž přes svůj nezdravý životní styl se spoustou tučného jídla od sýrů přes sladkosti až k uzeninám, s kouřením a s nedostatkem pohybu méně trpěli na nemoci srdce a oběhové soustavy. Vysvětlením měl být resveratrol - takřka zázračný antioxidant, který chrání buňky před oxidačním stresem a tak funguje bezmála jako dokonalý lék na nejobávanější choroby lidstva. Zázrak se nekoná Resveratotl nás tak měl spasit před mnoha druhy rakoviny v různých stádiích, proti ateroskleróze, cukrovce, vzniku a průběhu demence i před Alzheimerovou chorobou, a celkově měl chránit proti vlivům stárnutí. Když se začaly vyrábět preparáty s obsahem resveratrolu, zjistilo se, že vyšší dávky poškozují ledviny. Jejich výroba proto byla v roce 2010 zastavena. Uvádí se také, že bychom museli denně vypít 200 litrů vína denně, abychom získali takové množství resveratolu, které je potřeba k dosažení efektu. Naslouchejme jiným Vědec prý falšoval a manipuloval výsledky svých experimentů například tím, že údaje z různých pokusů vydával za data z jednoho experimentu. Zdá se, že než se "léčit" se skleničkou v ruce bychom spíš měli poslouchat odborníky na závislost, jejichž rady se nám už tolik nelíbí: že totiž i umírněné popíjení vede k alkoholismu a zatěžuje játra.
Novinky.cz Vědci vypěstovali umělé lidské srdce Američtí vědci vypěstovali náhradní lidské srdce přímo z kmenových buněk. Přestože orgán ještě nebije v ničí hrudi, znamená jejich úspěch naději pro milióny kardiaků, kteří musí platit nákladné léky a terapie s vyhlídkou na smrt, kterou by se zdravým srdcem oddálili. Experiment byl podle serveru MailOnline výrazným úspěchem v rámci rozvíjení programu pěstování vlastních orgánů. Cílem je vytvořit přímo z buněk vybraného pacienta funkční orgán. „Srdce rostou a my doufáme, že začnou i tlouci během několika týdnů,“ uvedla doktorka Doris Taylorová, expertka na regenerativní medicínu z Minnesotské univerzity. Její tým už dříve vypěstoval nová fungující srdce krys a také domácích prasat. I od dospělého člověka lze získat a vypěstovat jeho vlastní kmenové buňky. Ty se pak dokáží vhodnou manipulací přeměnit na buňky jakékoli tkáně v těle. Nejde totiž jen o pěstování srdcí, ale do budoucna i plic, ledvin nebo jater. V tomto prvním úspěšném pokusu nešlo o úplně kompletní vytvoření srdce, protože vědci použili jako kostru dárcovský orgán (srdce domácích prasat). Odstranili z něj buňky svalů, ale zůstala propojovací kolagenová tkáň. Do ní pak vpravili kmenové buňky, které se množily a rostly kolem dané struktury a měnily na zdravé buňky srdeční tkáně. Orgány vytvořené z vlastních buněk nebudou mít podle vědců problém s imunitní reakcí organismu, jako je tomu s orgány od dárců. Vysoké riziko odmítnutí dárcovského orgánu moderní medicína potlačuje silnými léky, které ovšem zvyšují krevní tklak, riziko selhání ledvin a rozvinutí onemocnění cukrovkou.
fia, Novinky Závislost na kokainu bude možné vyléčit laserem, zjistili vědci Lidé propadlí kokainu mají novou naději, jak se své závislosti zbavit. Vědci z univerzity v Ženevě přišli na způsob, jak laserem z mozku vymazat vzpomínku na zvýšené množství dopaminu, které užívání kokainu způsobuje a jímž navozuje euforické stavy. Své závěry publikovali v časopise Nature. Kokain zvyšuje v mozku množství neurotransmiteru dopaminu, který je zjednodušeně řečeno zodpovědný za přenos informací v mozku. Mozek si zvýšenou aktivitu dopaminu, při které zažívá euforii, pamatuje a při jeho poklesu na normální hladinu vyžaduje opět zvýšení jeho množství. Dopamin je spojován s mozkovým mechanismem předvídání odměny. Právě proto zásah laserem do těch míst mozku, která zpracovávají předvídání odměny, dokáže vymazat z paměti vzpomínku na zvýšenou hladinu dopaminu, a tím vrátit mozek zpět do stavu, v jakém se nacházel před prvním požitím drogy. Kokain je nebezpečná droga právě tím, že způsobuje nikoli fyzickou, nýbrž silnou psychickou závislost. Po její aplikaci člověk zažívá stavy mentální nabuzenosti, hyperaktivity, neúnavnosti a také intenzivněji prožívá například sex. Poté, co účinek dávky odezní a neurotransmitery dopamin a serotonin se vrátí do svých obvyklých hladin, zažívá člověk hluboký propad, který ho nutí k dalšímu užití drogy. Vyléčit se spolehlivě téměř nejde Stopa, kterou kokain v mozku zanechává, je trvalá. Vzpomínka na senzační dopaminovou “jízdu” je většinou tak silná, že běžné detoxikační procedury často selhávají a z paměti ji nevymažou. I “vyléčení” pacienti tak mohou velmi snadno droze opět propadnout, a to i po dlouhých letech abstinence. Nyní mají naději, že jim zásah do mozku pomůže zapomenout. Vědci zatím prokázali krátkodobé účinky laserového zákroku na myších. Podle nich však tento pokus vypadá velmi slibně.
Ze 100+1 - z mého archívu ZÁZRAČNÝ ČESNEK Král světových kuchyní. Jídlu dodává nezaměnitelnou chuť i vůni. Má všestranné léčebné účinky. Působí jako šetrné, velmi účinné antibiotikum, zabraňuje rakovinnému bujení, působí proti parazitům a dokonce i proti depresím. Česnek znali už staří Sumerové před pěti tisíci lety. Užívali ho jako koření i lék. Dostávali ho spolu s chlebem dělníci pracující na stavbách egyptských pyramid. Hojně ho užívali i staří Číňané. V antickém Řecku a Římě byl česnek ceněn zejména jako prostředek proti parazitům a pro celkově posilující účinky. V roce 1858 dokázal účinky česneku na bakterie salmonely a E-coli Louis Pasteur. Za první světové války používali lékaři česnek jako desinfekci. Přikládali na rány obklady s česnekem. Za druhé světové války údajně zachránil řadu raněných před gangrénou. Za tyto léčivé účinky vděčí česnek látce zvané alicin, která také dodává česneku jeho pronikavé typické aroma. Výtažek česneku obsahující alicin má stoprocentní účinnost proti zlatému stafylokoku (Staphylococus aureus), který je resistentní vůči většině běžných antibiotik. Alicin působí také proti karcinogenům, zpomaluje nebo zastavuje růst už vzniklých rakovinných nádorů tím, že zastavuje rozmnožování karcinogenních buněk. Nejvýraznější účinky zaznamenali francouzští vědci v případech rakoviny tlustého střeva Má poznámka: „Tento druh rakoviny, jak je známo, je v Česku nejčastější!“) Česnek snižuje krevní tlak, tlumí alergické projevy, pomáhá játrům v jejich detoxikační činnosti a snižuje vysokou hladinu cukru v krvi. VŠESTRANNÁ BYLINA Česnek (Allium) patří k nejvšestrannějším a nejúčinnějším bylinám rostlinné říše. Je to užitková rostlina z čeledi liliovitých. Nikdo neví odkud vlastně pochází. Údajně ze severní polokoule, velmi pravděpodobně z Etiopie. Dnes se pěstuje prakticky v celém světě. Nejlépe se mu daří v mírném pásu Evropy a Asie. Existuje asi 300 druhů česneků. Jako zelenina a koření je nejznámější česnek kuchyňský (Allium sativum). Jeho cibule jak známo se skládají z mnoha malých jednotlivých stroužků. Je to vynikající koření, které se široce užívá zejména v středozemí a stále důsledněji se prosazuje ve střední Evropě. Jeho obliba stoupá i v severských zemích, kde se na začátku minulého století česnek téměř neužíval a restaurace obvykle upozorňovaly zákazníky, pokud jídlo česnek obsahovalo. RŮZNÉ DRUHY Nejsilnější je čínský česnek. Ve srovnání se španělským je asi dvanáctkrát silnější – štiplavější a aromatičtější. Na druhé místo bývá řazen česnek egyptský a pak argentinský. Španělsko je zemí, kde se pěstuje velké množství česneku a vyváží se do většiny zemí Evropy. Významnými producenty česneku jsou i Řecko, Itálie a francouzská Provence. Síla česneku závisí na množství alicinu, který obsahuje. V zásadě lze říci, že čím menší stroužek, tím jsou chuť a aroma česneku výraznější. Čínský česnek má miniaturní stroužky, velké česneky, které mohou dosahovat až velikosti pomeranče, bývají velmi jemné, jak pokud jde ochuť, tak aroma. Má poznámka: „V této informaci vidím velký rozpor. Pokud vím, tak čínský česnek, který se dováží, nemá vůbec malé stroužky, ale naopak velmi velké.“ CO VŠECHNO ČESNEK OBSAHUJE Vápník, který je hlavní stavebním materiálem kostí a zubů a důležitou složkou svalů. Železo, které zlepšuje zásobování kyslíkem a tím zajišťuje lepší duševní výkonnost, jeho nedostatek se projevuje únavou a sníženou imunitou. Česnek dále obsahuje chlor a sodík a také hořčík, který má antistresové, protialergické s protizánětlivé účinky. Fosfor, důležitý pro stavbu kostí, zinek, který pomáhá proti depresím, jod, který podporuje činnost štítné žlázy a tím i tvorbu enzymů a žláz s vnitřní sekrecí. Dále řadu vitaminů zejména C a B. Například B1 (thiamin) důležitý pro metabolismus cukrů, činnost srdce a nervového systému. B2 (riboflavin), který se jako koenzym účastní buněčného dýchání. Jeho nedostatek se projevuje postižením kůže a sliznic (nejnápadnější jsou tzv.koutky, ragády v ústních koutcích). B6 (pyridoxin) je důležitý pro tvorbu červených krvinek. Jeho nedostatek se projevuje anémií. Dále je to vitamin PP (niacin), při jehož nedostatku vzniká avitaminóza pelagra. PP má výrazné účinky při snižování hladiny cholesterolu v krvi. Dále česnek obsahuje mangan, selen, měď a další významné složky.
Touto cestou se dal i Singapur a nás dřív či později čeká taky. Jen bychpřipomněl, že Britové se ale stále chovají poměrně zodpovědně. Protiepidemická opatření tam už nejsou formou nařízení, ale doporučení a lidé se jimi do velké míry řídí. |
